„Milouš“
1. nej: Milouš
První věc, na kterou nás Šárka při naší návštěvě upozornila, je tento slon s chlapeckou hlavou. Ganesha – bůžek pocházející z Indie, který každému, kdo jej získá jako dárek od někoho velmi milého, nebo si jej koupí, jelikož zná jeho „sílu“, přináší patřičnou hojnost a vedle toho i prosperitu na profesní úrovni. „Většinou ho má v Indii každá rodina. Je to bůh moudrosti. Je to jeden z nejznámějších a nejmilovanějších bohů v hinduismu, uctíván jako pán začátků, nositel štěstí, mocný pomocník při překonávání překážek, patron umění a vědy, bůh intelektu a moudrosti. Proto tuto věc mám jako milovanou. Je to zkrátka můj Milouš.“ (smích)
Andílkové
„O tom, že je něco nad námi, něco mnohem většího, není pochyb. Jsou zkrátka věci, které člověk neovlivní a stanou se… až postupem času vám docvakne jejich síla, jejich skutečný význam. Nic není náhoda. A andělíčci? Další moje srdeční záležitost. Rozhodně je doma nemám jako pouhý dekorativní prvek, jako věcičky, které na daných místech vypadají dobře a tu či onu část obydlí dělají krásnější. Pro mě mají mnohem větší význam, protože vím, že nás ochraňují. Rozhodně o tom nechci vůbec nikoho přesvědčovat, to ne, ale možná bych ráda každému vzkázala, ať si zpětně promítne nějakou nepěknou událost, která jej v životě potkala, už je tzv. zažehnaná, a dotyčný člověk z této události vyšel takříkajíc jako zázrakem bez sebemenšího škrábnutí. Ať už na těle či na duchu. Každý by si měl uvědomit, že sousloví: ´Nad tebou museli stát všichni svatí´ nevzniklo náhodou. Vždyť přeci, jak už jsem řekla jednou, vůbec nic na tomto našem pozemském světě nebyla, není a nebude náhoda.“
2. nej: Andílci
Připomínka ztraceného dětství
„A jako třetí bych řekla, že mám velmi ráda tuto formu na bábovku. Vůbec to nesouvisí s mým kulinářským uměním, s kuchyní… Tohle je velmi stará forma, kterou používaly naše babičky a prababičky. Mně připomíná dětství, které jsem zčásti prožila u své babičky a dědy v Tršnicích, což je vesnice nedaleko Chebu. Babička v téže formě pekla skvělou bábovku. Říkám v téže, protože to není ta samá, ta se bohužel nedochovala, nebo abych byla konkrétnější, ta se ke mně nedostala. Tuto formu mi vyhandloval Jiří (manžel zpěvačky, hudebník Jiří Brabec, který zemřel před 9ti lety – pozn. aut.) v jedné hospodě před několika lety, kde také sloužila jako ozdoba. Miluju ji, stejně jako vůni bábovky, protože mi připomíná teplý a laskavý domov, lásku, pohodu a mé ztracené dětství… nechci být sentimentální, ale bábovka zkrátka dělá domov domovem – alespoň pro mě tedy zcela určitě!“
3. nej: Forma na bábovku
Moje nejmilejší místo
„Z celého domu je právě tento kout mým vůbec nejoblíbenějším místem. Tady bych řekla, že trávím i poměrně nejvíc času. Ono je to s ohledem na moje povolání tak trochu logické, ale chtěla bych říct, že se zde cítím bezpečně, místo, kam jsem nechala postavit piano, by nemělo být pro žádného muzikanta náhodné, ani takové, že se právě ´tady´ bude tento hudební nástroj nejlépe vyjímat. Myslím, že docela dobře vnímám energie, a totéž i můj nejmladší syn Mínek (Dominik, kterého má zpěvačka s tragicky zesnulým hudebníkem Jiřím Brabcem – pozn. aut.), se kterým tady často sedáváme, hrajeme a zpíváme si. A možná, že právě i díky těm dobrým energiím jsem právě sem, na toto piano dala svého Milouše.“ (smích)
4. nej: Zamilované místo