Zeptejte se v některém hobbymarketu prodavače na náhradu klasické šedesátkové žárovky úsporkou. Informace, které dostanete, budou tak z padesáti procent dostačující. Možná méně. Nemůžou za to. Vědí v podstatě totéž, co většina lidí. Takže se pojďme podívat na osvětlovací zdroje tak, abychom jim opravdu porozuměli.

Konec žárovek

Od září roku 2009 se postupně ukončoval prodej klasických žárovek se žhaveným wolframovým vláknem. Koupit je dnes by tedy už nemělo být možné. Jenže výrobci obešli nařízení a tyto žárovky začaly nazývat tepelnými emitory, ozdobnými osvětlovacími tělesy apod. V nabídce tak jsou stále. Jen jsou dražší a hůř sehnatelné. A tak jsme nuceni kupovat úsporné žárovky a zářivky, které mají mnohem nižší spotřebu elektrické energie, což byl původní účel nařízení Evropské unie.

Můžeme obecně říct, že úsporná kompaktní zářivka uspoří přibližně padesát procent energie proti klasické žárovce, LED diodové žárovky pak z výsledné hodnoty dalších padesát procent. Ve výsledku jsme tedy na nějakých 25 % spotřeby elektrické energie původní wolframové žárovky. To, že jsou to velké peníze, ukazuje i statistika, která říká, že přibližně 16 % elektrické energie spotřebované v českých domácnostech padne na osvětlení.

Navíc je tu další aspekt. Úsporné žárovky vydrží déle. Mnohem déle. Kdybychom vzali výrobce za slovo, tak klasická žárovka má životnost 1000 hodin svícení, LED žárovka pak 50 000 hodin svícení (pozor – tento údaj není tak docela pravda, ale o tom se dočtete až dál). Jednoduchým propočtem bychom tak vynásobili cenu klasické žárovky (třeba 30 Kč) padesáti nutnými výměnami a dostaneme se na hodnotu 1500 Kč. Takže LED žárovky by se svými několika stovkami korun měly být i v tomto ohledu výrazně levnější.

Wolframová žárovka

Funguje na principu žhavení wolframového vlákna. Při průchodu elektrickým proudem vzniká teplo (až 85 % elektrické energie padne na jeho produkci) a zbytek se přemění na světelné záření.

Halogenová žárovka

Skleněná baňka je plněná halovými prvky, díky nimž je uvnitř mnohem vyšší teplota. Dosahuje bělejšího světla a vyšší světelné účinnosti. Díky tomu má delší výdrž a nižší spotřebu elektrické energie (asi o 30 %). Na halogenovou žárovku se nesmí sahat rukama, protože mastnota na rukou poškodí baňku, která se bude nestejnoměrně zahřívat a žárovka pak praskne.

Kompaktní zářivky

Jde vlastně o zmenšené zářivkové trubice vestavěné do tvaru žárovek. Mají vysokou účinnost, životnost a přibližně padesátiprocentní úsporu energie proti klasickým žárovkám (špičkově až 85 %). Mají však pomalý náběh na plnou svítivost a jsou plné rtuti. Jde tedy o nebezpečný odpad a je jen otázkou času, kdy budou v rámci EU zakázány také.

Výbojky

Jde o širokou skupinu osvětlovacích zdrojů, kde dochází mezi póly v prostředí vzácných prvků k elektrickému výboji. Mají extrémně nízkou spotřebu elektrické energie, neblikají, mají vysokou svítivost. Bohužel jejich podání barev je špatné.

LED

Fungují na principu polovodičových přechodů, které při průchodu elektrického proudu emitují světlo. Výhodou je extrémní prodloužení životnosti, snížení spotřeby elektrické energie nebo třeba jejich odolnost vůči nárazům či otřesům. Nevýhodou je zkreslení barev u bílých LED diod, nízká odolnost proti přepětí i kolísání proudu.

Příkon nic neznamená

Dodnes lidé vybírají žárovky podle příkonu. Přijdou do krámu a chtějí „šedesátku“. Jenže pak jsou překvapení, když nová žárovka nesvítí tak, jak si představovali. Příkon totiž udává, kolik elektřiny světelný zdroj spotřebuje. Nevypovídá o tom, jaké množství světla světelný zdroj vyzáří. Výrobci však stále uvádí srovnání s klasickou žárovkou. Například u kompaktní zářivky 5 W = 26 W.

To, co zákazník ale potřebuje vědět, je světelný tok. Udává se v lumenech (lm) a je to vlastně veličina, která udává, jak moc bude žárovka svítit. Představte si paralelu – auto může mít vysokou spotřebu, ale o síle a rychlosti auta to nikdy vypovídat nemůže.

Kdybychom chtěli například klasickou šedesátkovou žárovku srovnat s LED žárovkou, pak musíme hledat svítivost 806 lumenů. U kompaktní zářivky by to ale bylo 741 lm.

Nepleťte si ovšem světelný tok s intenzitou osvětlení. Tady jde už o poměrnou hodnotu. Jde totiž o světelný tok dopadající na jednotku plochy – tedy lm/m². Jeho samostatnou veličinou je lux (lx). Pro klasickou kancelářskou práci byste měli mít žárovku s intenzitou osvětlení 300 lx, na ostatní místa je zapotřebí výrazně méně. S věkem však potřeba intenzity osvětlení roste. Intenzita osvětlení není na krabičkách udávaná jako hlavní hodnota.

Jmenovitý světelný tok světelného zdroje Φ (lm)

Uváděný ekvivalentní příkon žárovky

kompaktní zářivky

halogenové žárovky

LED a jiné světelné zdroje

(W)

125

119

136

15

229

217

249

25

432

410

470

40

741

702

806

60

970

920

1055

75

1398

1326

1521

100

2253

2137

2452

150

3172

3009

3452

200

Studené, nebo teplé světlo?

Někdo vyznává teplejší odstíny bílé, jiný je spíš na odstín denního světla. Každý to má jinak. Třeba severské národy jsou přirozeně na teplejší tóny, jižanské na ty chladnější. Jak to máme my? Podle statistik se řadíme k Švédům a Norům. Jak poznat, jakou bude mít žárovka barvu? Na krabičce budete mít napsáno, jestli její vyzařovací teplota světla (udávaná v Kelvinech) bude od teplé bílé (2500 K) až po studené bílé světlo (8000 K). Abyste si to zapamatovali lépe – nízká teplota je víc do červena, vysoká víc do modra. Denní světlo má teplotu chromatičnosti 5000 K, která je vnímána jako neutrální bílá. Teplá žárovková barva je někde kolem 2700 K.

Velmi blízká problematika je i takzvaný index podání barev. Vyprodukované umělé světlo, jak jistě sami víte, může pro vás zcela změnit podání barev. Najednou bílá zeď není bílá, ale oranžová, červená přechází do zelené... To je problém takových zdrojů světla, které mají tento index, označovaný Ra, velmi nízký. Pokud chcete kvalitní podání barev, pak hledejte takové žárovky a zářivky, aby se index pohyboval nad hodnotou 80 (maximálně je 100).

Příště se podíváme na životnost, jak vybírat žárovku, na co koukat na krabičkách...