Nadcházející topná sezona se může velmi bolestně dotknout peněženek mnohých z nás, neboť v porovnání s loňským rokem šly ceny plynu a elektřiny opět nahoru. Jediné z paliv, jehož cena klesá, je dřevo. Podle ekonomů bude tento trend pokračovat i v dalších letech a rozdíl mezi vytápěním dřevem na jedné a uhlím, plynem a elektřinou na druhé straně se bude stále zvětšovat.

Odborné servery, jako např. tzb-info.cz, nabízí aktuální porovnání cen za vytápění. U středně velkého rodinného domku vychází topná sezona při vytápění elektřinou přibližně na 20 tisíc korun. Vezmeme-li však v úvahu ještě paušální platby, investici na zařízení a jeho údržbu, cena se může vyšplhat až ke 40 tisícům!

Pokud by domácnost využívala uhlí, za rok by, včetně investice a údržby, její výdaje učinily přibližně 30 tisíc korun. Negativa však vidíme v omezených zásobách uhlí a stále rostoucích požadavcích na ochranu životního prostředí, protože tento způsob vytápění je dlouhodobě neudržitelný.

Zkuste využít obnovitelné zdroje

Naprosto nejpřirozenějším zdrojem vytápění, dlouhodobě ověřeným, je v České republice vytápění dřevem. Z hlediska kalkulací vychází tato možnost nejefektivněji, pro střední rodinný domek se cena pohybuje kolem 11 tisíc korun. Moderní variantou je topení dřevěnými peletami. Ty se vyrábějí ze zbytků vzniklých při zpracování dřeva, avšak bez využívání chemických pojiv nebo jakýchkoli dalších znečišťujících látek. Z hlediska ekologů se jedná o naprosto čisté palivo.

Kotle bývají vybaveny automatickým provozem, a fungují tedy stejně pohodlně jako při vytápění elektřinou. Cena peletového kotle se pohybuje v řádech desetitisíců, návratnost investice je přibližně pět let, při přechodu z vytápění elektřinou či topným olejem je návratnost ještě kratší.

„Přechodem ze spalování kusového dříví na pelety šetříme čas potřebný pro přípravu a manipulaci s dřívím. Peletový automatický kotel s centrálním zásobníkem a automatickým odpopelněním dosahuje stejného komfortu jako plynový kotel. Z hlediska emisních limitů dosahuje peletový automatický kotel několikanásobně nižších škodlivin vypouštěných do ovzduší ve srovnání s kotlem na kusové dříví. V neposlední řadě pak použitím pelet šetříme skladovací prostor původně určený pro kusové dříví,“ říká Jan Klepárník, odborník na energetiku budov působící na Mendelově univerzitě.

Ani v případě přechodu z uhlí na dřevní pelety se nejedná o žádný velký finanční skok. „Náklady jsou srovnatelné. A není to jen o ceně, když si k uhlí připočtete pracnou obsluhu, špínu, zápach a zátěž životního prostředí, topení peletami je jednoznačně výhodnější,“ vysvětluje Tomáš Krčil ze společnosti Stora Enso, která na Vysočině provozuje jeden z největších českých závodů na výrobu pelet.

Výhoda vytápění dřevěnými peletami zároveň spočívá v tom, že se jedná o jeden ze způsobů vytápění, na které lze získat příspěvek od státu v rámci tzv. kotlíkových dotací. O příspěvek lze požádat na několika místech, např. v Královéhradeckém kraji, Pardubickém kraji a Jihomoravském kraji. Do zásobníku pak přijímají žádosti v Karlovarském, Moravskoslezském a Libereckém kraji.