Hodláte-li domácí betlém vyrobit vlastnoručně a možná do této milé aktivity zapojit i děti, nejspíš hledáte nejjednodušší způsoby, jak to provést. Hodně vám napoví návštěva obchodu s výtvarnými potřebami, kde najdete různé modelovací hmoty nebo třeba i dřevěné kuličky či korálky, které mohou posloužit jako hlavičky drobných figurek vyrobených z jiných materiálů než z modelovacích hmot. Jak uvidíte v galerii, tělem figurky se může stát klidně i obyčejná šiška nebo korková zátka.

Oblíbeným materiálem pro výrobu betlému je vizovické těsto. Práce s ním vyžaduje určitou zručnost i zkušenost, na internetu dnes ale najdete podrobné návody i pro začátečníky. Nikde přitom není psáno, že se betlém musí skládat jen z precizně vytvarovaných figurek. Pokud se na modelování miniaturních tvarů necítíte, zkuste zvolit minimalistickou cestu. Jednotlivé postavy a zvířata mohou být namalovány na oblázcích nebo na kouscích dřeva, působivě může vypadat také dřevěný "obraz" vyrobený za pomoci kartonové šablony a barvy ve spreji.

Věděli jste, že:

Tradici zobrazování scény narození Ježíše Krista údajně založil sv. František z Assisi. Ten prý v roce 1223 vystoupal do jeskyně na vrcholu kopce u vesničky Greccio, zbudoval zde chlév s jeslemi, do kterých položil sošku Jezulátka, přivedl sem tele a oslíka a o Štědrém večeru zde odsloužil mši pro místní vesničany. Šlo prý nejen o první betlém na světě, ale také o první půlnoční mši.

Vánoční představení jesliček obklopených domácími zvířaty se rychle rozšířilo, už od středověku však scénu začali zobrazovat i umělci. Původně byly betlémy projektovány převážně pro církevní stavby a šlechtická sídla. V našich zemích se začaly přesouvat do domácího prostředí za vlády Josefa II., který řadu církevních objektů zrušil. Řada malířů a řezbářů tehdy přišla o práci, a tak začali své řemeslo nabízet i mimo církev.