Bílá barva je neutrální, prosvětluje, nebije do očí a nikdy se neokouká. Pokud ale bílou barvou myslíme barvu křídy nebo čtvrtky papíru, můžeme mít obavu, že bude na zdech působit příliš sterilně a snadno se ušpiní. Proto si ve vzorkovníku nakonec prohlížíme i odstíny lomené bílé, takzvané off white.

Odstíny bílé vznikají tak, že se do základní bílé barvy přimíchá kapka barvy jiné; třeba modré, žluté, hnědé nebo karamelové. Na malém vzorku se rozdíly tváří zcela nenápadně, ale když si jeden odstín vyberete a vymalujete s ním celou místnost, uvědomíte si, jak je vlastně výrazný. A ještě více vynikne v určitém osvětlení.

Vhodný odstín je potřeba vybírat velice opatrně. Může se vám stát, že to, co se v piksle tváří jako lehoučká šedá, bude nakonec na stěně vypadat namodrale a vůbec to nebude ladit s dýhou nábytku. Nebo se vám třeba zalíbí bílá s nádechem okrové, ale když večer rozsvítíte, stěna vám bude připadat narůžovělá.

V zásadě si musíme hlavně rozmyslet, jestli upřednostníme teplý, nebo studený podtón. Rozhodování podřídíme velikosti, prosvětlenosti a charakteru místnosti, kterou se chystáme vymalovat. Moderní kuchyni může slušet například bílá s kapkou chladnější levandulové, útulnější dojem obýváku vykouzlíme s pomocí teplejší vanilkově bílé či nazlátlé atd.