Klasickou televizi pomalu, ale jistě vytlačují notebooky a tablety, díky kterým si každý člen domácnosti může zalézt do vlastního koutu a sledovat vlastní film, aniž by se hádal s ostatními o ovladač. Někdo zase argumentuje, že je dnešní televizní produkce natolik hloupá, že "tu bednu" zapíná jen o Vánocích, když dávají Tři oříšky pro Popelku.

Zkrátka a dobře, existuje řada důvodů, proč televize nemusí být zrovna dominantou obývacího pokoje, ale může být odsunuta do ústraní, pokud se jí tedy nechceme zbavit úplně.

Obývák bez televize se stává místem, kde se scházíme s rodinou či přáteli k posezení a k nerušenému povídání. Je výhoda, pokud máte větší dům nebo byt a máte možnost vyhradit jednu místnost pro domácí kino. Kdo chce sledovat film, může se odebrat tam; kdo na to nemá náladu, zůstane v obýváku a zvuky ho nebudou rušit. Občasně používanou televizi však lze také elegantně schovat za posuvná dvířka skříně a tvářit se, že v obýváku vůbec není.

Velmi elegantní řešení nabízejí skříňky, ze kterých se televizor vysouvá pomocí zvedacího zařízení, ovládaného dálkovým ovladačem. Takové zařízení se dá zabudovat nejen do komody v obýváku, ale také třeba do pelesti postele nebo do kuchyňské linky. Televizi si tak vysunete jen na dobu, kdy ji opravdu sledujete, a jinak v bytě vůbec není vidět. V ČR se výrobou tohoto mechanismu zabývá například firma Olivieri nebo LJV TRONIX (Neviditelná TV).

Odstraněním televize získáme v obýváku určitý prostor navíc, který se dá využít pro nástěnné dekorace, další police, elektrický krb nebo třeba akvárium. Jak ukázal průzkum SES Astra, téměř 80 procent Čechů vlastní televizi o úhlopříčce 82 cm a více; vezmeme-li v potaz i rám, půjde o uspořenou plochu o minimálních rozměrech 77x49 cm.