Někteří badatelé spojují tradici zdobení stromečku s dávnými předkřesťanskými časy, kdy germánské kmeny uctívali posvátný strom boha Ódina. Někdy se poukazuje také na zvyk pohanů zavěšovat ve svých obydlích o zimním slunovratu větvičky trnky, které měly rodiny ochránit před zlými duchy. První zmínka o nazdobeném vánočním stromečku, jak ho známe dnes, se však objevuje teprve v roce 1570 v brémské kronice. V protestantském Německu se stromek postupně šířil do domů šlechty a bohatých měšťanů, do českých zemí pak tento obyčej zamířil až v 19. století.

První vánoční stromek v Čechách nazdobil údajně ředitel Stavovského divadla Jan Karel Liebich ve své libeňské vile v roce 1812. Toho času se jednalo o výstřednost, kterou chtěl překvapit své hosty. Žádnou lavinovou reakci ale tento počin nevyvolal; tradice se u nás začala zabydlovat až od 70. let 19. století, a to pouze v zámožných rodinách. Venkovem se vánoční stromeček začal zvolna šířit až o tři dekády později.

Mezi první ozdoby stromku na chudším venkově patřilo zejména čerstvé nebo sušené ovoce, ořechy, šišky, perníčky nebo tvary z vizovického těsta, které se zadělávalo ze zbytků mouky na chleba. Zpracovávaly se také odstřižky látek, z nichž se ušily jednoduché tvary a naplnily senem. Šikovní kluci vyřezávali ozdoby ze dřeva, příhodným materiálem byla rovněž sláma a kukuřičné šustí.

Mnoho z těchto ozdob se dá vyrobit podomácku i dnes, na rozdíl od našich předků však můžeme experimentovat také s citrusovými plody a dřevěné ozdoby různých tvarů zakoupíme už vyřezané ve výtvarných potřebách jako polotovar. Sušené plátky jablek, pomerančů nebo grepů ozdobené skořicí či hvězdičkou badyánu na stromečku nejen nádherně vypadají, ale také krásně voní. Právě na ozdoby tohoto typu jsme se zaměřili v galerii, tak se pojďte inspirovat.