Zavařování je známá a osvědčená metoda, jak uchovat výpěstky ze zahrady na zimní období, kdy je vitaminů nedostatek. Zavařovat začínáme už během června, kdy dozrává první ovoce či zelenina, a skončit můžeme i pozdě na podzim, až zpracujeme poslední houby, dýně, švestky či jablka. Ať už připravujete marmelády, kompoty, sterilovanou zeleninu, saláty, nebo dokonce zavařujete maso, zeleninové směsi a chutney, vždy je potřeba dodržet základní pravidla, aby takto zpracované potraviny dlouho vydržely a nezkazily se. Také metod, jak zásoby zavařovat, je hned několik, stačí si vybrat tu, která vám nejvíce vyhovuje.
zavarovani
Na co dbát při zavařování?
Abyste si zaručili, že ovoce a zelenina, případně další potraviny vydrží co nejdéle, je třeba dbát maximální možné hygieny. To znamená nejen potraviny ukládat do naprosto čistých sklenic, ale čistá musí být i víčka a nádobí, se kterým pracujeme. Je tedy důležité, abyste zavařovací hrnce či plechy raději předem vymyli, sklenice na zavařování je vždy dobré pořádně omýt jarovou vodou a na závěr je opláchnout v horké čisté vodě, totéž platí i pro víčka. Během míchání (například cukerného roztoku či marmelád) neolizujeme lžičky či vařečky, a pokud ano, pak je nejprve dobře omyjeme, než je opět strčíme do hrnce. Sliny, které na nádobí ulpí, by totiž vedly ke kontaminaci potravin a ty by mohly později začít plesnivět.
Důležité však také je, aby čisté byly i suroviny, které zpracováváme, tedy ovoce a zelenina. Vše je potřeba důkladně omýt, nejlépe teplou vodou. U plodů je také nezbytné, abychom zavařovaly jen ty, jež jsou pevné a zdravé, pokud možno bez otlaků a rozhodně nikdy nezavařujeme poškozené plody, od kterých odkrajujeme namačkané, nahnilé části! Pokud je část plodu nahnilá nebo je na ní plíseň, celý plod patří do odpadků, neboť spory se nacházejí nejen v poškozené části, ale v celém plodu.
zavarovani
Pokud k zavařování používáte víčka s gumičkami, je vhodné gumičky povařit chvilku v octové vodě a pak je opláchnout čistou vodou. Gumičky nechte ponořené v misce s vodou až do chvíle, kdy je budete používat, lépe totiž přilnou na sklenici. A opět platí, že gumičky musí být naprosto čisté a také nijak neporušené a pružné.
Kde všude můžete zavařovat?
Klasickým nástrojem pro zavařování je samozřejmě zavařovací hrnec, který má jako součást teploměr, takže můžeme dobře hlídat a případně regulovat teplotu. Některé zavařovací hrnce jsou již multifunkční, takže v nich můžete i běžně vařit, nebo mají dole zabudovaný kohoutek na odtok vody, takže v nich můžete na nějaké akci připravit horký čaj nebo třeba svařené víno. Moderní elektrické hrnce také již dokážou držet teplotu a hlídat čas samy.
Pro menší množství zavařovaných potravin může dobře posloužit i tlakový hrnec, tzv. Papinův. Sklenice do něj postavte na speciální napařovací rošt a umístěte tak, aby se vzájemně nedotýkaly. Dolijte vodu do úrovně asi 2-3 cm a dejte vařit. Jakmile z ventilku začne unikat pára, odstavte hrnec z hořáku nebo sporák vypněte a upusťte páru. Sklenice vyndejte a nechte na suchém místě dnem vzhůru vychladnout.
Dalším řešením pro menší množství zavařovaných potravin je mikrovlnná trouba. I zde je potřeba postavit sklenice tak, aby se vzájemně nedotýkaly, a troubu dejte hřát na 750 W po dobu asi 5-8 minut v závislosti na druhu potravin. Marmeládě či ovoci stačí kratší čas, ale například okurky potřebují maximální dobu. Před použitím si ale přečtěte návod k použití přístroje, neboť výkon mikrovlnek se může lišit a s ním pak i doba zpracování. Také je velmi důležité nedávat do mikrovlnné trouby víčka, která by mohla začít jiskřit a přístroj zničit.
zavarovani
Zavařování v troubě je jednou z možností, kterou lze využít v případě nouze, protože se v ní obtížně reguluje teplota a také je téměř nemožné zaručit rovnoměrné rozložení tepla. Nicméně někteří lidé na tuto metodu nedají dopustit. Pokud se pro ni rozhodnete, vždy umisťujte plech se sklenicemi do spodní poloviny trouby, protože tam je teplota nejstabilnější. Naplněné zavíčkované sklenice rozmístěte na plech s rozestupy a dolijte do plechu vodu. Vodu je třeba přilévat během celé doby zavařování, aby se z plechu nevypařila a vy jste místo zavařování potraviny nepekli. Nejprve nechte potraviny zavařovat asi 5 minut při teplotě 120 °C , pak při teplotě snížené na 90 °C dalších 30-60 minut v závislosti na tvrdosti plodů (v případě masa je to rovněž hodina, zeleninovým směsím nebo chutney či marmeládám stačí 30 minut).
Jedním z nejnovějších způsobů, jak zavařovat potraviny, který se ale stal velmi populárním, je zavařování v myčce nádobí. Je totiž velmi jednoduchý! Sklenice naskládejte do košů na nádobí podle velikosti (menší nahoru, velké sklenice dolů) a spusťte program na 70 °C. Samozřejmě při něm nebudete používat mycí prostředky, ale pozor, ani leštidlo! Takže pokud máte v myčce zásobník na leštidlo, ujistěte se, že je prázdný. Po ukončení programu sklenice vyjměte z myčky a na suchém místě (na prkénku nebo na stole na utěrce) je nechte dnem vzhůru vychladnout.