Otázka zní: lze dostatečně a uspokojivě vyčistit koupelnu běžnými prostředky, se kterými denně čistíme třeba kuchyni? Ano, jít by to mělo. Na koupelnu ale jdeme jemně, obrazně řečeno raději se sametovým hadříkem než s rýžákem a zkusíme to občas třeba jenom s octem, než se vytasíme s chlórem. Ubereme na razanci chemikálií a přidáme na frekvenci úklidu. Není cílem vytvořit prostředí přímo aseptické, to je nakonec zbytečné. Nikdy samozřejmě v koupelnách nepoužíváme abrazivní, drsné práškové čisticí prostředky!

Mýt a čistit bychom měli začít vždy od těch nejšetrnějších, řekněme i tradičních mycích čisticích prostředků. A moc jiných bychom vlastně při pravidelné péči neměli a nemuseli potřebovat. Takže žádná zašlá špína by se neměla konat. Až pokud se přece jenom nějakou dobu neuklízí, potom jdeme na úklid se silnějším "střelivem". Jinak se vyplatí uklízet častěji a použití chemie minimalizovat.

Koupelna a kuchyně - co mají společného?

Místnosti a prostory, kde během dne nejčastěji pobýváme, také nejčastěji myjeme a čistíme. A to je právě kuchyně a koupelna, kde je frekvence návštěv všech členů rodiny statisticky nejvyšší. A tato vysoká "návštěvnost" je vidět - kolikrát jen všichni sáhnou na kliku, dotknou se umyvadlových baterií, kolikrát si myjeme ruce a nastříkáme vodu na zem. Právě třeba baterie - to je další věc, kterou máme jak v kuchyni, tak v koupelně. Stačí na ně jemný saponát, vysušit a vyleštit měkkým hadříkem.

Co má ještě koupelna s kuchyní společného, jsou odpady. A ty se občas, jak známo, nepříjemně zanesou. Ke slovu pak může přijít buď mechanické, nebo chemické čištění. To chemické může představovat třeba přípravek Savo razant - jak název napovídá, razantní, velmi silné rozpouštědlo. Je to dobrý pomocník, ale užíváme ho s rozmyslem, opatrně a podle návodu!

Trvalým jevem v koupelně je pocákaná podlaha. Proto stačí mít po ruce suchou houbičku nebo podlahovou žínku k častému stírání. Někde, hlavně v koupelně rustikálně laděné, jsou na podlaze nebo na její části dřevěné rošty. Ty drhneme podobně jako dřevěnou podlahu; propadává jimi ovšem špína, takže přibude péče ještě o podlahu pod roštem. Hygienicky diskutabilní jsou pak textilní předložky k umyvadlu, vaně a wc; jejich stříhané třásňové okraje chytají vlasy a prach - a tak tahle paráda vyžaduje důkladnou údržbu navíc - kartáčování, luxování a praní.

S hladkými povrchy si poradí "švédská" utěrka

...neboli textilie z mikrovlákna. Její účinnost je tím vyšší, čím je hustota vláken vyšší; vyplatí se proto mít jich víc, na různé povrchy jinou kvalitu utěrky. Protože dokonale čistí hladké povrchy, je pro tuto utěrku koupelna ideálním místem. Kromě oken s ní vyčistíme i zrcadla a obkládačky. Ušetříme navíc i chemikálie; utěrku musíme jenom mít vždy čistou, vypranou, jen potom je funkční.

Elektřina v koupelně má svá specifika

Koupelnová světla mají jiné bezpečnostní parametry než lampy a lustry v jiných místnostech. Což ale také znamená, že je budeme správně čistit. Jako nakonec veškerá svítidla, na která zásadně nechodíme s mokrým hadrem. Pracujeme při vypnuté elektřině, pokud možno co nejvíce nasucho, v saponátu umyjeme vždy jen odšroubovaná a vyjmutá stínidla lamp.

Sanitární předměty

Na wc mísu si asi každý sám musí vyzkoušet, jaký prostředek se mu osvědčí. Stává se, že některé levnější nejsou příliš účinné, ale není to vůbec pravidlem. Důležité je, aby se dala dobře vyčistit nepřístupná místa za horním ohybem mísy. Jemně čistíme umyvadlo, vanu ošetřujeme velmi opatrně, protože se nesmí poškrábat. Do luxusních koupelen vstupují vany kamenné, dřevěné, mramorové - každá už se samostatným návodem, jak a čím je šetrně a efektivně čistit...

Úklid nám usnadní i speciální, špíně odolné povrchy, kterými jsou dnes již standardně umyvadla, vany, sprchové zástěny opatřovány.

-ag-Foto: www.profimedia.cz