Toalety jsou velmi citlivé téma. Dotýkají se velmi tabuizované oblasti, o které normálně není slušné mluvit. Ale současně je nutná na ta místa chodit a lidem ukázat, kam vlastně mají zamířit. Jak se s tímto problémem dá vypořádat, vám ukážeme na následujících fotografiích:

Co je na cedulích tak náročného? Většinou jsou zcela nudné - protože se toalety liší podle toho, jaké pohlaví je používá, většinou se dveře označí nějakým tím vnějším sekundárním znakem. Na obrázku dámské toalety je namalována žena, na obrázku pánské toalety je muž. Je to tak jednoduché, až je to nudné - a problém je navíc v tom, že co může připadat typicky mužské nám, nebude pro cizince vůbec pochopitelné.

Například dříve poměrně častý způsob, kdy se toaleta označila pomocí nějakého zástupného symbolu, například klobouku, se dnes houfně opouští. Třeba pro Asiaty je rozdíl mezi evropskou mužskou a ženskou pokrývkou hlavy téměř nepochopitelný. Proč by měli buřinky nosit jen muži, je pro ně záhada.

Stejným problémem se snadno může stát i stylizovaná figura lidského těla. V jiných částech světa se na lidské postavě zdůrazňují odlišné části a stejně tak se mění módní lidské proporce. Ukázalo se například, že označení toalet v newyorských klubech z 30. let je pro současníky nečitelné - zejména mužské záchody si při testech lidé často pletli s dámskými.

Tak co s tím? Existuje snad jediná osvědčená verze, jak odlišit správné dveře od těch špatných: zdůrazněním anatomických vlastností mužů a žen. Ale to už jsme zase u toho, že příliš symbolické někdy jen mate, zatímco být moc jednoznačný zase může urazit.

Které ze symbolů na fotografiích vám připadají nejvhodněji použité?

Foto: www.thinkstock.cz, www.isifa.com, archiv autora