Už 3 tisíce let před naším letopočtem začlenila minojská civilizace do svých domácností odvodňované klozety, které byly oddělené od obytných místností. Tehdy lidé odstraňovali výměšky vodou ze studny a pomocí odtoků v podlaze. Splachovací toalety používala také indická kultura. Toalety byly umístěné v patrech domů a vedl z nich odpad do ústředních kanálů na ulici. Staří Římané znali veřejné záchody a za jejich užívání později císař Vespasianus dokonce zavedl poplatek.

Oproti tomu středověk hygienickými návyky neoplýval. Toaleta byla vyčleněna z běžného života a lidé vykonávali potřebu v přírodě, na dvoře u hnojiště či ve chlévě. Nové povědomí o splachovacích záchodech přinesl do Evropy až mořeplavec Fernando Cortés na začátku 16. století. Myšlenku převzal v Jižní Americe, kterou objevil při svých plavbách. Tamní Aztéci a Inkové totiž běžně používali toaletu, kterou zalévali vodou a neustále ji umývali.

Prvnímu splachovacímu WC se lidé vysmáli

Radikální posun přišel v Evropě na konci 16. století. V roce 1596 totiž vznikl první skutečný „water closet”. Sestavil jej sir Harington pro anglickou královnu Alžbětu I. Ačkoliv na panovnici udělal dojem, mezi obyčejnými lidmi byl spíše terčem posměšků. Přesto jeho dílo začali používat Francouzi a v průběhu následujících staletí byl Haringtonův záchod neustále technicky i designově zdokonalován. Dodnes se však v Anglii lidově říká splachovacímu záchodu „john“.

Během 18. a 19. století bylo vytvořeno splachovací WC ventilového typu. „Dále přibyl vodní uzávěr, který známe dodnes, vznikla první továrna na splachovací záchody, patentoval se sifonový systém, splachovací záchod s mělkou mísou a vodním uzávěrem ve tvaru písmene S. Objevil se dokonce i první toaletní papír,“ popisuje rychlý rozvoj technologií Radka Prokopová, výkonná ředitelka společnosti Alcaplast.

Když už mluvíme o toaletním papíru – ten vůbec poprvé začali používat Číňané v 6. století našeho letopočtu. Západní civilizace nicméně čínský zlepšovák nejprve odsoudila. Nechápala, že Číňané se po vykonání potřeby nemyjí vodou, ale pouze utírají papírem.

První jednodílnou porcelánovou mísu vytvořil v roce 1885 T. W. Twyford, o rok později se objevila první trysková splachovací toaleta. Pozornost se začala věnovat i designu mís. Zájem o inovace toalet přetrvával také na začátku 20. století. O patent si během prvních 30 let zažádalo na 350 vynálezců.

Moderní technologie zajistí pohodlí i zdraví

Díky budování dokonalejšího kanalizačního systému a návratu hygienických požadavků se toaleta postupně šířila i mezi obyčejný lid. Splachovací WC v moderní podobě se začalo široce používat po 2. světové válce. Vedle samostatně stojící toalety se objevily i závěsné a kombinované klozety. Kromě toho se splachovací nádržky začaly zabudovávat do stěny a toalety se staly opět součástí koupelen.

Ve 21. století se dále technicky zdokonalují a začleňují moderní technologie. Dnes si při výběru toalety můžeme vybírat z variant, které zajistí větší pohodlí, poskytnou antibakteriální ochranu a respektují ekologické požadavky. Lidé si navíc oblíbili u WC různé vychytávky. „K populárním technologiím patří například softclose systém, který pomocí hydraulické brzdy mechanicky zpomaluje uzavírání sedátka a víka toalety. Stále větší důraz kladou lidé i na design jak záchodových mís, tak ovládacích tlačítek,“ uvedla Radka Prokopová.

Toalety dnes též automatizují hygienu

Sanitární inovace se věnují rovněž boji proti zápachu a mikroorganismům. Někteří výrobci nabízejí sedátka s antibakteriálními vlastnostmi, které jsou zajištěny obsahem sloučenin stříbra v materiálu, z něhož jsou vyrobeny. V posledních letech se též rozmohlo využití ventilátorů a odvětrávacích systémů přímo ze záchodové mísy, které se instalují pod sedátko, anebo do splachovací nádržky.

Moderní jsou dnes i samočisticí toalety, které nacházejí využití především v dopravních prostředcích či veřejných prostorách, jako jsou letiště a nádraží, a které zajišťují automatickou dezinfekci sedátka i mísy. Zvýšené hygienické nároky splňuje rovněž bezkontaktní splachování, které díky citlivému senzoru rozpozná pohyb těla nebo ruky. Další nové technologie jsou navíc každoročně představovány na mezinárodních veletrzích.