Topné žebříky jsou trubková otopná tělesa určená především pro prostředí koupelny, která jsou koncipována tak, aby se na ně daly zavěsit ručníky. Protože se dnes výrobci předhánějí v originalitě designů, nemusejí už takové radiátory kopírovat přímo tvar žebříku. Jsou dodávány v různých provedeních, rozměrech i barvách, aby ladily s koupelnami rozličných typů a stylů.

Z technického hlediska lze topné žebříky rozdělit do tří skupin podle zdroje tepla, na který jsou připojeny: elektrické radiátory se jednoduše napojí na elektrickou síť a jejich teplota se reguluje termostatem; pozor ale, termostat nebývá zahrnut v ceně výrobku a je třeba ho dokoupit zvlášť. Teplovodní radiátory se připojují k ústřednímu topnému systému domácnosti a stávají se jeho navazující součástí, přičemž teplota se nastavuje pomocí ručního nebo termostatického ventilu. Třetí skupinu pak tvoří radiátory kombinované, které během topné sezony fungují v souladu s teplovodním ústředním topením, ale zároveň disponují elektrickou otopnou tyčí, kterou lze zapnout kdykoli během roku.

Velmi důležitým kritériem výběru topného žebříku je výkon. Nejprve si musíme ujasnit, zda budeme žebřík používat jen jako sušák ručníků, nebo od něj budeme požadovat i vytápění prostoru. V druhém případě je třeba si uvědomit, že když přes radiátor přehodíme mokrý ručník, tepla přes něj do místnosti moc neprojde, a požadovaný výkon se o to navýší. Přestože existuje zjednodušený vzorec, podle něhož potřebujeme zhruba 50 W výkonu na 1 m³ otopné plochy, v praxi se nedá moc použít; v úvahu se musí vzít také tepelná ztráta budovy, orientace koupelny ke světovým stranám a další faktory, které konečnou teplotu v koupelně ovlivňují. Pokud tedy chcete žebříkem přímo topit, je lepší si jeho ideální výkon nechat stanovit odborníkem, který všechna kritéria přesně zhodnotí.