Džemy

Kdybychom se zeptali, co je vlastně džem a jak se liší od marmelády, asi by nebylo složité na tuto otázku odpovědět. Jde v podstatě o rosolovitou pomazánku s kousky ovoce, případně s celými drobnými plody. Má mít vůni použitého ovoce a pěknou jasnou barvu. Očištěné ovoce omyjeme, odstraníme stopky, případně pecky, větší plody pokrájíme na kousky. Peckoviny s tuhými slupkami můžeme oloupat. To uděláme tak, že je na několik vteřin ponoříme do vařící vody, a pak rychle přendáme naopak do vody studené, poté lze slupku snadno sloupnout. Měkké ovoce můžeme vařit přímo, ponecháme však stranou asi třetinu dávky ovoce, kterou přidáme do džemu až ke konci varu, aby nám v pomazánce zůstaly celé kousky.

O ZAVAŘOVÁNÍ JSME VÁM V POSLEDNÍ DOBĚ NAPSALI UŽ TYTO ČLÁNKY:

Ovocný protlak nebo dvě třetiny měkkého ovoce podlijeme trochou vlažné vody (přibližně 2 – 3 polévkové lžíce), vaříme v širokém nízkém kastrolu asi 1 kg ovoce prudkým varem za stálého míchání 5 – 10 minut, přitom se uvolní pektinové látky a šťáva z ovoce. Pokud jsme se pustili do výroby džemu na chatě či chalupě, kde máme k dispozici klasická kamna s plotnou, můžeme s úspěchem použít hlubší pekáče. Po částech přisypáváme buď želírovací cukr, nebo Gelfix s cukrem v poměru dle návodu uvedeném na obalu přípravku.

Džem vaříme za stálého míchání, až je náležitě hustý a ovoce změkne. Nesmíme však džem převařit, při dlouhém varu totiž tmavne a ztrácí vůni, odbourávají se též pektinové látky, které právě činí džem džemem. Jak tedy poznat, že je konec varu? Vařící džem kápneme na studený talířek, za chvíli, když kapka vychladla, pokusíme se kapku prstem posunout. Zůstane-li v celku a jen se zkrabatí povrch, džem je hotový.

Při vaření také nezapomínáme sbírat z povrchu džemu pěnu. Vařící džem sejmeme z kamen či sporáku, a okamžitě plníme do připravených a vypařených sklenic. Sklenice pokládáme na mokrou utěrku, aby nepraskly. Okraje sklenic otřeme, upevníme víčka, sklenice obrátíme dnem vzhůru a necháme vychladnout. Pokud uzavíráme skleničky šroubovacími uzávěry, necháme je vychladnout bez uzavření a zavíráme je až poté, co se na povrchu utvoří škraloupy. Obyčejné skleničky bez víček také můžeme jen převázat dvojitým alobalem, který pod hrdly sklenic těsně stáhneme provázkem nebo gumičkou. Alobal je vhodnější než pergamen nebo celofán, protože pod nimi džemy často vysychají.

Marmelády

Tento druh zavařenin můžeme připravit téměř ze všech druhů ovoce, a to i z ovoce méně kvalitního, mechanicky poškozeného, nesmí však být plesnivé nebo nahnilé.

Ovoce omyjeme a očistíme, zbavíme stopek a pecek. Těsně před přípravou marmelády je nakrájíme na menší kousky a podlité trochou vody je dusíme podobně jako při přípravě džemu. Ovoce musí být přiměřeně měkké, je-li tužší, špatně se lisuje a dužnina hnědne.

Pokud ho však příliš dlouho vaříme, odbouráváme pektin a ovoce pak špatně rosoluje. Vaříme tedy do rozvaření. Horkou hmotu pak prolisujeme buď sítem, nebo pomocí kuchyňského robotu, případně můžeme i rozmixovat v mixéru. Pak vše zpět vlijeme do širokého kastrolu či na pekáč a vaříme prudkým varem souvisle po menších dávkách v nízké vrstvě, aby odpařovaná plocha byla co největší. Rychle zahřejeme k varu a odpaříme asi třetinu. Pak přidáváme po malých dávkách želírovací cukr nebo cukr krystal promíchaný s Gelfixem a dále vaříme za stálého míchání. Rosolování marmelády vyzkoušíme stejně jako u džemu. Po přidání poslední dávky cukru by se marmeláda neměla vařit déle než 10 minut, aby neztmavla.