Zdraví prospěšná rostlina

Už lidé v době neolitu konzumovali tyto plody, jak objevili archeologové, a ve starých herbářích je čaj ze sušených plodů růže šípkové doporučován jako jedinečný prostředek proti nachlazení v nevlídných podzimních dnech. My dnes víme, že naši předkové intuitivně objevili plodinu s vysokým obsahem řady vitaminů, především vitaminu C, P a A. Šípky jsou však přímo nabity i vápníkem, draslíkem, železem, hořčíkem, fosforem, sírou i sodíkem. Dále obsahují třísloviny, pektin, lehce stravitelné cukry a kyselinu citrónovou a jablečnou. Zajímavé je, že vitamin C je obsažen v šípcích v mimořádně stabilní formě, udržuje se dobře i při tepelném zpracování.

Šípky
info

Šípky

NAŠE ČLÁNKY NA TÉMA ZAVAŘOVÁNÍ:

Pokud si tedy chceme uvařit šípkový čaj, je vhodné nechat šípky přejít varem, a pak vývar na alespoň 15 minut odstavíme, aby došlo k opravdu vydatnému louhování. Čaj pak cedíme nejen přes sítko, ale nejlépe i přes filtrační papír, plátýnko nebo vatu, které zachytí drobné chmýří, jež pouhý cedník propouští a při pití by mohlo dojít k dráždění sliznic krku.

Šípky působí nejen proti nemocem z nachlazení a jarní únavě, ale i proti hypovitaminózám, zlepšují částečně i patologickou pigmentaci, mají vliv na krvetvorbu, omezují krvácení z vlásečnic, působí na dobré vyměšování i činnost střev.

Využití šípků

Šípky sbíráme na podzim v plné zralosti, dobře vybarvené, ale před dlouhodobými mrazy. Mírně podrcené je sušíme v horké troubě při teplotě 40 °C nebo v sušičce. Také je můžeme zpracovat na protlaky, rosoly, džemy, vína či likéry.

V Alsasku dokonce z šípků vyrábějí destilát pod názvem Gratte Cul.

Šípkový protlak, který se dá občas koupit již průmyslově zpracovaný, se následně přidává do omáček ke zvěřině, především ke kančímu a srnčímu masu. Takže vzhůru na šípky.

Šípková marmeláda

  • Na 1 kg protlaku 50 dkg cukru, voda

Šípky očistíme, odkrojíme vršek, vydlabeme dužninu, odstraníme semena a chloupky, pak je uvaříme do měkka v malém množství vody. Přivedeme k varu, rozmícháme, případně rozšleháme s cukrem a svaříme dohusta. Připravíme si vypařené malé skleničky, za horka je naplníme marmeládou, uzavřeme víčky, obrátíme dnem vzhůru a necháme vychladnout.

Protože práce s čistěním šípků a odstraňováním semen je velmi náročná, bude pro nás asi každá lžička velkou vzácností a nebudeme se už divit, že je šípková marmeláda v obchodech tak drahá.

Šípkové víno

  • 1 kg čerstvých šípků, 3 l vody, 80 dkg cukru, vinné kvasinky

Šípky opláchneme, můžeme je i rozdrtit. Vložíme je do pětilitrové sklenice nebo demižónu. Svaříme vodu s cukrem a necháme trochu vychladnout, aby roztok byl jen vlažný, tím pak šípky zalijeme. Do směsi pak přidáme kvasinky, které jsme před tím nechali vzklíčit. Sklenici či demižón uzavřeme kvasnou zátkou a postavíme jej na okno či na skříň, aby byl v poloze, kdy se s ním nebude po dobu přibližně 3 týdnů hýbat. Hadičkou pak stáhneme roztok bez kalů do čisté vyvařené nádoby, necháme dokvasit a plníme pak do láhví.

O životaschopnosti této plodiny svědčí, že ze zkvašených šípků můžeme pouhým přidáním menšího množství čerstvých nebo sušených plodů vyrobit víno ještě jednou.

Šípkový likér

  • 50 dkg přemrzlých šípků, 1,5 l vodky nebo třešňovice, 25 dkg cukru, 2 dl vody, pomerančová kůra a smotky skořice dle chuti

Šípky s pomerančovou kůrou – přibližně z půl dobře omytého, nejlépe chemicky neošetřeného pomeranče, nebo z celého pomeranče, a kouskem skořice necháme 10 dní vyluhovat ve vodce. Potom vše scedíme a dolijeme vychladlým cukerným roztokem, který jsme vytvořili svařením cukru a vody. Nápoj protřepeme a rozlijeme do čistých láhví. Likér by měl mít zlatožlutou barvu.