Mnozí už se jí ptali, zda nepoužívá nějaký tajný elixír. Nebylo by divu – mnohokrát si ve filmu i na jevišti zahrála vědmu, bábu kořenářku, o léčivých bylinách napsala dokonce i knihu. Zdá se však, že ten elixír nakonec bude vězet v její střídmosti – v jídle i pití. Přesto nedávno pokřtila své vlastní víno. Rulandské bílé, pozdní sběr z Velkých Pavlovic odpovídá její oblibě právě v bílém suchém vínu. Nikdy si ho ale nedá víc než jedno dvě deci. „Vychutnávám si ho, když odpočívám a jen tak si přemýšlím o věcech mezi nebem a zemí nebo o životě. Nejčastěji ale piju vodu se sirupem,“ dodává s úsměvem.

Láska a divadlo byly na prvním místě

Luba Skořepová vyrůstala v Náchodě a často pobývala také u své babičky v Havlovicích. A co jí u ní nejvíc chutnalo? „Dvě jídla: hladká Ančka a bramborka! Vy nevíte, co to je? Bramborka je něco jako paní od bramboráku. Do železného pekáče se na rozpálené sádlo nalilo těsto vytvořené z asi 4 nebo 5 velkých nastrouhaných brambor, spařených vařícím mlékem, a z 1 vejce, a ta směs se poházela rozkrájenými jablky nebo švestkami. Těsto se zapeklo a výsledné dílo mělo kůrčičku neboli slípek a připomínalo krajku, jak bylo tenké a průsvitné. A ohromně křupavé!“ Tajně také chodila babičce do komory ochutnávat domácí ostružinové víno, které měla jako dítě samozřejmě zakázané. „Už tehdy mě ta příchuť zakázaného vzrušovala, byly v tom zřejmě prapočátky mého herectví.“

Jak ale přiznává, jinak jí jídlo nikdy moc neříkalo. Nejdůležitější pro ni byla láska a divadlo. Jejím prvním mužem se stal Josef Pehr, loutkoherec a činoherec, s nímž v době seznámení nějaký čas žila ještě pohromadě s jejich kamarádem Josefem Kemrem v suterénu vinohradské vily výtvarníka Adolfa Weniga. „Tehdy, za války, se nedalo nic sehnat, a tak jsem klukům uvařila polívku jen z vody, soli a margarínu. Snědli to bez řečí.“

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Kyselé houby a omáčky

Když by si dnes měla vybrat, jaké jídlo si dopřát, zvítězí jednoznačně omáčky – svíčková a koprová, které prý mohou být klidně bez masa. A pak všechno kyselé – nakládané houby, červenou řepu nebo květák. Dříve bývala úspěšnou zahradnicí. „Všechnu úrodu jsem musela každý rok sklidit, protože bych považovala za nezdvořilé nechat něco ladem, když se příroda tak namáhala. A pak jsem zavařovala a vařila hlavně z toho, co jsem vypěstovala. Na houby jsem chodila do lesa….“

V poslední době se Luba zajímá o nejmodernější technologie. Má i svůj profil na Facebooku, o který se jí ale starají kamarádky. A právě prostřednictvím Facebooku po návratu z nemocnice, kde musela podstoupit závažnou operaci, zjišťovala, jak si uvařit ovocné knedlíky z tvarohového těsta. Dřív na ně nemívala chuť, a tak recept zapomněla. Ochotné fanynky jí recepty začaly posílat, ale Luba zatím s vlastními pokusy nebyla moc spokojená. A tak se raději naučí nějaké nové role pro divadlo a vyvařování půjde zase stranou. Luba Skořepová je totiž živa především ze zájmu a nadšení svého publika.

Recept pro Lubu Skořepovou

Hladká Ančka

Potřebujeme: 2 cibule, mletý kmín, pepř, sůl, 500 g brambor, 3 vejce a 1 žloutek, čerstvé nebo sušené houby, 2 polévkové lžíce hladké mouky, 2 polévkové lžíce másla, 1 l mléka, čtvrt litru vývaru z kostky, případně podmáslí nebo ocet.

Postup: Cibuli nakrájíme nadrobno, osmahneme na másle a přidáme houby (pokud sušené, předem si je namočíme) a zalijeme vývarem. Přidáme kmín a pepř, na kostičky nakrájené brambory. Mezitím si uvaříme vejce natvrdo. Když jsou houby a brambory měkké, přilijeme mléko, přivedeme k varu, zahustíme moukou rozkvedlanou v troše vody a dochutíme octem (podmáslím), solí a pepřem, na poslední chvíli přidáme žloutek. Do talířů s polévkou pak každému vložíme jedno uvařené vejce.

Foto: Zuzana Kostiuková a archiv autorky