Pod pokličkou slavných: Arnošt Lustig byl vyhlášený gurmán

Arnošt Lustig
Zvětšit fotografii
Arnošt Lustig

Autor:

Koncem února uplynou dva roky od úmrtí světově uznávaného spisovatele Arnošta Lustiga (21.12.1926 - 26.2.2011), který se ale vždy cítil především Čechem a miloval také česká jídla.

Arnošt Lustig

Autor:

Odchovaný však byl se svou o dva roky starší sestrou Hanou částečně na židovských pokrmech, které bravurně ovládala jejich maminka Terezie. Pocházela z Moravské Třebové, kde v její rodině dodržovaly zásady židovské košer kuchyně a ty si přinesla i do manželství s Emilem Lustigem, o němž Arnošt říkal, že to byl ten nejhodnější tatínek a že moc rád jedl. Arnošt, kterému doma říkali Erna, gurmánství tedy zřejmě zdědil po něm. Dlouho to ovšem na něm nebylo vidět. Jako klučina byl hubeňour, protože všechno, co snědl, okamžitě vylítal s libeňskými kluky při společných výpravách za dobrodružstvím. A když se ocitl v koncentráku, měli o něj všichni jeho blízcí strach: tak slabý a hubený to nemůže přežít. Nejen že všechny útrapy s obrovskou dávkou štěstí přežil, ale na konci války dokonce díky dobrým lidem, kteří mu na útěku podali jídlo, i zesílil.

ČTĚTE TAKÉ:

Husa na pět způsobů

Arnošt Lustig

Autor:

Arnoštova sestra Hana Hnátová vzpomíná, jak se jejich maminka přizpůsobila tatínkovi, který miloval vepřovou, kdežto ona nikdy až do konce života maso z prasete ani neochutnala. Upekla tedy k nedělnímu obědu klidně vepřové, odhadem je osolila, podusila k němu zelí, uvařila knedlíky. Arnošt jedl samozřejmě všechno jako tatínek, maminka si dala knedlíky se zelím. „Byla ohromná, mnohem později, když jela s mými dětmi na rekreaci, odmítla v restauraci vepřové maso se slovy, že má nemocný žlučník.“

Ovládala ale spoustu jídel a největší mistryně byla v otvírání husy. „Teď nemluvte, budeme oddělovat žluč od jater,“ říkala prý dětem a nechala je přihlížet tomu obřadu, kdy vysvobozovala vzácná játra, aby je pak naložila do sádla a dávala jim tenké plátky na chleba k večeři. „Husu uměla zužitkovat do posledního kousíčku. Husí krk plnila mletým masem, pak ho zašila a pekla. Dávala nám ho s bramborem a se zelím. Masu z prsou říkala bejlík. Dělala z něj třeba vynikající šoulet, jen kroupy nahrazovala rýží. Vařila také vynikající červenou řepu s křenem jako přílohu k dušenému hovězímu a bramborám. Každý pátek pekla barches, šábesový chléb, který vypadal jako vánočka, ale nebyl sladký.“

Největší pochoutka: kynuté knedlíky

Arnošt Lustig
Arnošt Lustig

Autor:

Když žil po roce 1968 Arnošt s rodinou ve Washingtonu, hrozně tesknil po všem českém. Nechával si od sestry posílat české knihy, české obrázky, ale o českém jídle si mohl nechat leda zdát. „Když za ním konečně mohla odletět naše maminka, byl v sedmém nebi. Konečně se dočkal české stravy! Nejvíc si pochutnával na kynutých ovocných knedlících, které mu musela navařit do foroty a napěchovat do mrazáku. Jedl je ještě dlouho po jejím odletu. Já jsem se později naučila i knedlíky z tvarohu a krupice, které jsem mu dělávala, když už byl v Praze. Přiběhl třeba hodinu před divadlem – chodil do něj velmi často a někdy mě bral s sebou – a chtěl rychle knedlíky. Tak jsem je uplácala, zavařila do vody a k nim jsem mu dala kompot, protože na to, abych je plnila ovocem, opravdu nebyl čas. I tak si je pochvaloval.“

O Arnoštovi bylo známo, že si uměl pochutnat na čemkoli – třeba na obložené bagetě, jen nesměla být šizená. Když se mu v ní zdálo málo šunky, řekl si o přidání. Jeho domovským podnikem byl hotel Union v Nuslích, kde měl pravidelně pracovní schůzky, vyzvedával si tu poštu, a popíjel dobře chlazenou plzeň. Dopřál si ji do poslední chvíle svého života, když už pro nemoc nemohl ani vstát z postele. Patřilo k jeho umění vychutnávat si život plnými doušky, když v mládí viděl smrt tolikrát tak zblízka… O tom je ale už všechno napsáno v jeho knihách. Škoda, že nenapsal také nějakou o jídle. Jistě by byla úspěšná.

Recept pro Arnošta:

Barches neboli chala

Potřebujeme: 1 kg polohrubé mouky, 1 kostku droždí, 3 lžíce vlažné vody, malou lžičku soli, půl lžičky cukru, půl lžíce husího sádla, 3 žloutky, sezam na posypání

Postup: Mouku prosejeme, připravíme si kvásek z droždí a cukru, rozmíchaných ve vlažné vodě, a s pomocí ostatních surovin uhněteme těsto, do nějž přidáme husí sádlo. Dáme vykynout a následně vyklopíme na vál, rozdělíme na dvě poloviny a bochníky necháme ještě chvíli kynout. Následně z každého vyválíme čtyři copánky, které splétáme jako vánočku. Obě chaly potřeme žloutkem a posypeme sezamem. Pečeme v předehřáté troubě na 220 stupňů cca 45 minut.

Foto: ČTK, archiv autorky

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Kuchyně
  • Autor:
  • Vydáno:

Může vás zajímat

celebrita

Doporučujeme

Hledáte spolehlivou firmu na kuchyňskou linku?

Zadejte si poptávku v kategoriích: kuchyňská linka,kuchyně.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: návrh a výroba kuchyňské linky, Kuchyňská linka, Skleněný obklad na záda kuchyně.