Protože koření obecně vadí světlo, teplo a vlhko, budeme je přechovávat pečlivě uzavřené, v kořenkách s dobře těsnícími, nejlépe zabroušenými víčky. Vždy bychom měli znát datum spotřeby, i když koření ihned po otevření sáčku přesypeme do vhodné kořenky (což bychom měli vždycky). Kořenky dobře zavíráme a koření včas spotřebujeme. O kultuře nesvědčí natržené sáčky poházené v poličkách s rozsypaným kořením všude kolem. Dózy na koření je škoda schovávat do kredence, nakonec módní trendy jsou už dlouho stejně opačné – kořenky dokonalého designu výrazně dokreslují interiér, dodávají kuchyni na osobitosti a útulnosti. Nepřeberné množství dóz a dóziček….. Nejvhodnějšími materiály, ve kterých koření neutrpí a dlouho zachovává aroma, je porcelán nebo keramika, potom sklo (nejlépe tmavé) a nerez. Objevují se i nejrůznější kombinace materiálů – dózy ze skla s kovovými uzávěry, nebo naopak nerezové dózy mohou mít víčka skleněná. Džbánečky na olej a ocet mívají efektní kovové špičaté uzávěry s úzkým otvorem, vysoké čtyřboké sklenice s úzkým hrdlem na tekuté i sypké koření mívají patentní keramický uzávěr nebo korkové zátky. Rozhodně zavrhneme plastové (někdy i přespříliš dekorované) dózičky, které stejně špatně těsní, protože většinou mají jen nedoléhající přiklápěcí víčka. Ke koupi je i stojan s deseti nebo patnácti kořenkami, z nichž každá je sama o sobě mlýnkem. To oceníme v případě koření, které uchováváme vcelku a meleme až těsně před použitím – černý, zelený i bílý pepř, kmín, kardamon. A protože koření je nejlepší nejen čerstvě namleté, ale i natlučené, nezatracujeme ani hmoždíř, který navíc perfektně zdobí kuchyni. V keramických kořenkách je výběr velmi široký – můžeme mít hranaté nebo oblé dózičky s víčky s třešňového dřeva, nebo kombinace zátek korkových (dobře těsní) a z pěkně prokresleného dřeva (dobře vypadá). Určitě nesáhneme vedle, ať už si vybereme bílou glazuru s puntíky nebo modrými kvítky, anebo keramiku ve stroze hnědých a béžových odstínech. Keramické vyšší nádobky na tekutiny – octy a oleje -bývají zajímavě tvarované a zdobené proužky kůže. Bleděmodrá klasika Ve starožitnostech je málokdy k vidění dvoupatrová police s litrovými dózami na mouku, cukr, čočku a další sypké potraviny… a s malými kořenkami se stejným dekorem – je to bílý porcelán s ceněným modrým motivem třešní nebo švestek. Spíše se nám podaří dokupovat různé kousky s tímto motivem jednotlivě, můžeme sehnat i čtvrtlitrové hrníčky, slánky, talířky…Také klasickým cibulovým vzorem nic nezkazíme, cibulákové kořenky jsou stále půvabné. Ani v jednom z těchto modrých vzorů se nespleteme – jsou to dekory dokonale prověřené časem. Jejich krásu samozřejmě ještě umocní stylově odpovídající kuchyně. V barvě pálené hlíny Chcete-li mít naopak něco neokoukaného a zvláštního, poohlédněte se po načervenalých terakotových dózách anglické provenience, většinou si je můžete vybrat s terakotovou nebo dřevěnou pokličkou. Interiér opravdu ozvláštní, dodají zajímavou atmosféru. To nejdůležitější - uzávěr Důležité je v každém případě způsob zavírání kořenek - nepraktické šroubovací uzávěry, se kterými bojujeme a zdlouhavě je otevíráme a zase zavíráme, nahrazují speciální patentní uzávěry nebo zabroušená víčka. Znáte olivové dřevo? Celodřevěné kořenky musí být z velmi kvalitního dřeva, dobře řemeslně zpracované a zdravotně nezávadné. Rozhodneme-li se pro dřevěné kořenky, z dovolené si můžeme postupně vozit zajímavé dózy z olivového dřeva, ale také různé větší i menší misky, mlýnky, hmoždířky, i kelímky na vejce, krájecí prkénka, i kovová napichovátka na olivy s rukojeťmi z olivového dřeva…. Najdeme je ve všech jižních státech přičemž výhodou je, že si můžeme v klidu dokupovat celou sadu v průběhu několika sezón, podle toho kde se nám co bude líbit. Dřevo olivovníku je velmi pevné a odolné, má krásnou kresbu a hodí se prakticky ke všemu. Kořenky vlastní výroby Chceme-li mít v kuchyni něco osobitějšího, můžeme si vyrobit kořenky podle vlastního vkusu sami. Může to být řešení dočasné, je to levné a snadné a nemusí nás mrzet, když se nám náš výtvor za čas přestane líbit a rozhodneme se pro změnu. Můžeme si nastřádat třeba tmavé skleničky od instantní kávy s původními nepoškozenými šroubovacími uzávěry, nebo ještě lépe použijeme široké korkové zátky. Vyhneme se pestrým samolepkám s označením druhu koření – lépe bude spolu korespondovat tmavé sklo, světlý korek a nápisy černou tuší. -ag-