NÁPOJ BOHŮ

NÁPOJ BOHŮ

O vínu se hovoří jako o daru lidstvu. Odpradávna patří neodlučně ke kterékoliv slavnostnější příležitosti, v mnoha případech se naprosto běžně podává k jídlu, někteří z nás si sklenku dobrého vína vypijí jen tak, bez zjevné příčiny. Ať už k jeho konzumaci máme důvod jakýkoliv, víno by zkrátka doma nemělo chybět. A...

O vínu se hovoří jako o daru lidstvu. Odpradávna patří neodlučně ke kterékoliv slavnostnější příležitosti, v mnoha případech se naprosto běžně podává k jídlu, někteří z nás si sklenku dobrého vína vypijí jen tak, bez zjevné příčiny. Ať už k jeho konzumaci máme důvod jakýkoliv, víno by zkrátka doma nemělo chybět. A vybírat je z čeho! Vždyť nikdy před tím nebyl takový výběr kvalitních vín z tolika nejrůznějších končin světa jako dnes.

Odrůdy vinné révy tvořili lidé společně s přírodou. Vše začalo lesní révou (Vitis silvestris), kterou pak společnými silami začali pěstovat. Zatímco příroda dávala velikost, tvar i barvu hroznů včetně počtu bobulí, člověk se staral o jeho využití. Některé víno se konzumovalo přímo - takzvaná stolní vína, jiné odrůdy se využívaly pro výrobu vína, přičemž vzniklo několik skupin a podskupin vycházejících ze země původu a vzhledu vinné révy.

Vína u nás
V České republice se pěstování vinné révy rozděluje územně na vinařské regiony (existují dva: český a moravský), vinařské oblasti a vinařské obce. Pojďme se podívat co nabízejí.

Když jedeme na Moravu, většinou zpravidla navštívíme některý z množství tamějších sklípků. V této oblasti vlhký a svěží vzduch od Atlantského oceánu zpomaluje zrání hroznů a přispívá k větší tvorbě aromatických a kořeněných látek pod slupkou bobulí. Ostatní klimatické podmínky působí na kvalitu hroznu, což umožňuje pěstování významných jakostních odrůd s poměrně dlouhou vegetační dobou.

Jinak je tomu v české oblasti, která je nejsevernější částí vinohradnictví v Evropě. Využívá se tu jen několik lokalit, které jsou na různých místech. Díky tomu je půda na jednotlivých vinicích různá, což je jednou z příčin proměnlivosti v charakteru českých vín. K tomu můžeme připočíst i proměnlivé počasí a výsledkem jsou ročníky s vynikající zralostí hroznů a s možností výroby predikátních vín, s ročníky nepříznivými, které pak zachraňuje umění zdejších vinařů.

Uchovávání vín
Ať už máme doma kterékoliv víno, nikdy bychom neměli podcenit jeho skladování. Pokud budeme správně dodržovat podmínky, nemůže se stát, že se zkazí, ale naopak, mu můžeme pomoci.

Lahvová vína skladujeme v suchých, spoře osvětlených místnostech ve speciálních stojanech určených k jejich skladování. Ty umožňují víno uložit vodorovně, což způsobuje, že korek, kterým jsou uzavřeny je stále vlhký a nevysychá. Pokud by se tak stalo, mohl by se do lahve vzniklými póry v korkovém uzávěru dostat vzduch, který zvláště při změnách teplot působí nepříznivě na jakost vína. To se samo sebou netýká lahví uzavřených umělými polyetylenovými zátkami, které mohou zůstat stát.

Teplota v místnosti by neměla kolísat a měla by být stálá. Zatímco bílé víno skladujeme při teplotách 10 – 15o C, červené víno skladujeme při pokojové teplotě. Tím se nemyslí dnešní klasický přetopený byt, ale mluvíme o teplotě místnosti starého anglického hradu, která je mezi 16 až 18oC.

A co s načatými lahvemi? Přírodní vína by se neměla ponechávat dlouho otevřená, protože přístup kyslíku způsobuje zvětrávání vína, což způsobuje, že vínu se zhoršuje barva a chuť. Měli bychom proto používat speciální vakuové pumpy, které vysají vzduch a láhev hermeticky uzavřou nebo alespoň kolíky zabraňující přístupu vzduchu. To se netýká desertních a kořeněných vín, která mají vyšší obsah alkoholu a cukru a bezprostředně nehrozí jejich zkažení.

Víno a my
Jak bylo zpočátku naznačeno, víno by nám nemělo chybět. Nejen z toho důvodu, že je vhodným doplňkem při různých příležitostech, ale má v určitém množství také pozitivní účinky na organismus. Za všechny uveďme alespoň jeden podstatný - ve víně je víc jak 50 druhů kyselin, ty a jejich organické soli vytvářejí při spalování v zažívacím traktu uhličitany - působí zásaditě - tzn., že jeden litr vína působí jako 6 g sody. Nízké pH vína napomáhá ke zvýšené tvorbě žaludečních kyselin, což zlepšuje trávení. Z toho vyplývá, že víno by nemělo chybět u žádného jídla. Otázkou pak je, které víno ke kterému pokrmu.

Odpověď je velmi jednoduchá, k bílým masům, sýrům a pod. volíme bílá vína, k tmavým masům a omáčkám pak červená. Stejné to je i s vůní. K aromatickým pokrmům volíme silně vonící vína, k lehkým jídlům pak vína jemná.

-ram-

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Kuchyně
  • Autor:
  • Vydáno:

Doporučujeme