I PŘÍBORY MAJÍ SVOU HISTORII

Kromě ubrusu, talířů, sklenek patří na stůl i jídelní příbor. To že vedle talíře vždy najdeme i příbor je dnes samozřejmostí a nedovedeme si představit, že bychom pokrm pojídali rukama, ale vždy tomu tak nebylo. Než se příbor, jaký ho známe dnes - nůž, lžíce a vidlička, stal běžnou součástí jídelní tabule, uplynula...

Kromě ubrusu, talířů, sklenek patří na stůl i jídelní příbor. To že vedle talíře vždy najdeme i příbor je dnes samozřejmostí a nedovedeme si představit, že bychom pokrm pojídali rukama, ale vždy tomu tak nebylo. Než se příbor, jaký ho známe dnes - nůž, lžíce a vidlička, stal běžnou součástí jídelní tabule, uplynula staletí.

V dřívějších dobách všemu zkrátka bylo trochu jinak a ani stolování nebylo stejné jako je dnes. Příbory podobné dnešním se nepoužívaly ani u kulturních starověkých národů. Jedlo se jednoduše rukama a za pomoci nože. Nůž se poprvé objevil v době kamenné, lžíce jako nástroj sloužící k nabírání tekutých a polotekutých pokrmů v pravěku. Vidlička se oficiálně stala součástí příboru až v 17. století.

V době, kdy se konečně k noži a lžíci přiřadila i vidlička, čepel jídelního nože dostala konečný tvar. Především kvůli zákazu používání špičatých stolních nožů na hostinách. A jelikož bylo u jídelní tabule velmi těsno a nebylo možné lžíci uchopit obvyklým způsobem v hrsti, bylo nutné vymyslet i pro lžíci nový tvar, tvar její rukojeti. Byla tedy zploštěna a prodloužena. Její kulatá náběrová část, dostala oválný tvar.

Přestože je jídelní příbor, tedy nůž lžíce a vidlička, každodenní věcí kterou užíváme, není příbor jako příbor. Tvarově zůstává ve své podstatě stejný, ale v materiálu se již může značně lišit. Dnes najdeme na trhu jak příbory pro každodenní využití v domácnostech, tak pro slavnostní příležitosti. Vyrábějí se příbory nerezové, stříbrné, stále však i hliněné. Většina příborů se prodává ve 24dílných sadách. Každá z této sady obsahuje šest jídelních nožů, šest vidliček, šest polévkových lžic a šest kávových lžiček.

Nejoblíbenějšími a nejužívanějšími se staly příbory vyrobené z nerezavějící oceli tzv. nerezu a to i přes relativně vyšší cenu oproti příborům hliníkovým. Není divu, neboť nerezový příbor je narozdíl od hliníkového zdravotně zcela nezávadný, neovlivňuje kvalitu jídla a rovněž déle vydrží. Estetický vzhled a mnohonásobně delší životnost příborů z tohoto materiálu se zasluhuje o stále větší oblibu této skupiny výrobků.

Některé celonerezové příbory vyrobené z ušlechtilé nerezavějící oceli nesou značku 18/10. Pod takovou značkou se skrývá nerezavějící ocel, která ještě obsahuje jako zušlechťující prvky 18 % chromu a 10 % niklu. Takto obohacená ocel patří mezi nejkvalitnější. Navíc je to zdravotně nezávadný materiál, který je velmi stálý, odolný a chemicky nereaguje s potravinami ani látkami v potravinách obsažených. Při používání těchto příborů pokrmy neztrácejí ve zvýšené míře vitamíny, minerály a ostatní zdraví prospěšné látky. Dále mohou být postříbřeny a pozlaceny, čímž splní představy i těch nejnáročnějších klientů. Je možné je mýt v myčce na nádobí. Po umytí je třeba je utřít do sucha, zejména pak čepele nožů. Intenzivní a dlouhodobé mytí v myčce na příborech totiž zanechává stopy, ztrácejí tak svůj vysoký lesk, případné pozlacení se smývá.

Co se týče cenové relace a kvality, tak se dají kvalitní příbory sehnat již od 700 korun. cena jednotlivých příborů je však velmi relativní, závislá je především na použitém materiálu, designovém ztvárnění a dalších drobnostech. Mnohdy vystoupá cena příborové sady i výše jak do 150000 korun. Příbory takovéto cenové relace jsou pozlacené.

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Kuchyně
  • Autor:
  • Vydáno:

Doporučujeme

Hledáte spolehlivou firmu na kuchyňskou linku?

Zadejte si poptávku v kategoriích: kuchyňská linka,kuchyně.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: návrh a výroba kuchyňské linky, Výroba kuchyňské linky, Schodiště a kuchyňská linka.