Ještě před několika lety se lidé scházeli, aby si v úzkém kruhu a s šálkem horkého čaje povyprávěli a pobavili se. Tento rituál do určité míry přetrval. Jen atmosféra při konzumaci horkého čaje se pozměnila. Čaj patří mezi nejoblíbenější a nejrozšířenější tekutiny, pije se kdykoliv a kdekoliv. Bezesporu to je dáno snadnou přípravou a vynikající chutí. Za kolébku pěstování čaje je považována Čína, ze které se ho až do 19. století vyváželo nejvíce. V pozdější době se priorita změnila, protože Angličané nechali ve svých koloniích v Indii a Cejlonu vysázet velké množství čajových keřů a stromů. Čajové druhy a způsoby úprav Čaj se získává sklizní (otrháním) lístků z jednotlivých rostlin, jež se následně různým způsobem zpracovávají. Rozeznáváme čtyři základní druhy. Zelený, což jsou čajové lístky, které se po zavadnutí prudce suší nebo napařují, čímž se inaktivují enzymy způsobující fermentaci polyfenolů, k oxidaci vůbec nedochází a lístky se v konečné fázi svinují. Zelený čaj se nejvíc produkuje v Číně a Japonsku. Další možností, pocházející z Indie, je černý čaj, který vzniká fermentací zeleného čaje (čaj zčerná). Známe také bílý čaj, který se získává z terminálních lístků a pupene. Lístky se následně pouze suší a ručně svinují. Poslední jsou takzvané polofermentované čaje (tzv. Oolong), kdy se listy nechají prudce zavadnout, poté následuje krátká fermentace zastavená tepelným ošeřením. V konečné fázi se listy dosušují v koších. Tento čaj je rozšířený zejména na Tchaj-wanu. Jak je patrné většina druhů čaje vzniká pomocí fermentace. Proto je nutné objasnit co to vlastně je. Fermentace je sušení v určitých podmínkách, při jehož průběhu dochází k chemickým reakcím (oxidaci) a mění se vlastnosti čaje. Na ní závisí barva, síla a jasnost. Blahodárné působení Čaje se nekonzumují jen pro svou výbornou chuť, ale také pro jejich ozdravné a povzbuzující účinky. Tein, který čaj obsahuje, je látka velmi podobná kofeinu, takže čaje povzbuzují a oživují. Na organizmus však působí jemněji. Do těla se dostává pozvolna a také z něj tak odchází. Asi nejblahodárnější účinky pak mají zelené čaje, které zamezují stahování cév, působí proti rakovině a snižují krevní tlak. Vedle toho obsahují také velké množství látek (např. fluor, hliník, hořčík, vápník, zinek, železo, fosfor, sodík, chlor ad.). Jak s ním naložit Jak je patrné neměl by čaj chybět v žádné domácnosti. Nejsou tím myšleny porcované čaje či čajové granule, ale usušené lístky, jež je možné koupit v čajovnách nebo specializovaných prodejnách. Zakoupené lístky by se pak měly uchovávat v tmavých, dobře těsnících nádobách, jinak začnou ztrácet barvu a vysychat. Většinou je můžeme skladovat rok, některé druhy o něco déle. Důležitou roli hraje samozřejmě také správná příprava. Ve velké většině se čajové lístky nezalévají vroucí vodou (kromě černých čajů), ale vodou s nižší teplotou, kterou má každý druh přesně určenou (pro stanovení teploty platí, že každá minuta po převaření znamená přibližně 8 až 10 stupňů dolů). Pak už jen stačí najít si chvíli a vychutnat znamenitou chuť a zpříjemnit si každodenní shon. -ram-