Cílem nejedné hospodyňky je najít a vymyslet v domácnosti, zejména v kuchyni takový systém ukládání předmětů, aby je našli i ostatní členové domácnosti a nebylo třeba její asistence. Aby všechno našli rychle a vždycky, tiše a bez stoupajícího adrenalinu nebo naopak pocitu, že jsou nedokonalí. Kdo má doma někoho takového, kdo se dívá přímo na malý nerez rendlík a už potřetí křičí přes celý byt „kde je ten malý nerez rendlík?“ ví přesně, o čem je řeč. Kolik máme věcí a kam s nimi? K dokonalému přehledu a racionálnímu uložení věcí – nádobí, náčiní, potravin, koření a všech možných malých doplňků a potřeb, které se nejčastěji ztrácejí, je zapotřebí několika kroků. Nejdříve jakási inventarizace – posouzení, spočítání a změření, kolik toho zhruba potřebujeme ukládat a jak rozměrné plochy budeme potřebovat. Pak je třeba koupit nebo zhotovit přímo na míru místnosti a na míru potřebám rodiny odpovídající úložné prostory. A ty potom racionálně zaplnit předměty. Tisíce předmětů musejí najít místo Co je tedy nového mezi kuchyňskými skříňkami, zásuvkami a poličkami a jak se mění systémy ukládání v moderní kuchyni? Nejdříve musíme poznamenat, že jsme stále omezeni poměrně malým prostorem – statisíce panelových kuchyní, ale i modernějších kuchyňských koutů místem příliš nehýří. Pro srovnání: zatímco do jídelny musíme umístit jen vysloveně pár předmětů (stůl, několik židlí a skleník či příborníků), v kuchyni je to podle průzkumů v dnešní době už několik tisíc věcí! A přesto se i v nových projektech kuchyním zbytečně ukrajuje prostor. Někdy by stačil i jen jeden metr navíc a bylo by vyhráno – kuchyňské moderní systémy ukládání pojmou a přehledně poskládají neuvěřitelné množství předmětů. Vynález jménem plnovýsuv Výraznou pomoc znamenají rozmanité systémy výsuvů. Je tu plný výsuv u zásuvek , skříněk i celých spížních skříní. Principy jejich fungování jsou různé (ať už je to systém kuličkových ložisek nebo jiný) ale výsledek je shodný: snadná manipulace, dostupnost i vzadu uložených předmětů, naprostá přehlednost. Neocenitelné je také zvýšení nosnosti zásuvek: do zásuvek můžeme bez obav naskládat až 50 kg, což zase dovoluje rozšíření zásuvek i jejich větší hloubku. Přínosem je rovněž tichý a velmi lehký chod, kdy na otevření zásuvky nemusíme vynakládat takřka žádnou sílu. Středně široké zásuvky pomalu mizí Obecně vzato se zásuvky v dnešní kuchyni rozšiřují. Ať už to jsou ty mělké , třeba jen 8 centimetrů hluboké šuplíčky na příbory, nebo zásuvky hluboké s vyšší nosností na hrnce. Ty mělčí najdeme v šíři kolem 90 cm, ty hluboké bývají v šířkách až 130 cm. Vedle těchto širokých zásuvek přibývá na druhé straně šuplíčků a volných poliček hodně úzkých, o hraně 15-20 cm. Ty výborně vyplňují nejrůznější hluchá místa – například po stranách dřezu, ve volném nevyužitém rohu, kde zbývá právě nějakých 20 centimetrů. Dokonalé vnitřní uspořádání Oba dva typy – široké i úzké zásuvky potřebují speciální vnitřní uspořádání. Taková až jeden metr široká zásuvka na příbory a drobné předměty potřebuje dokonale promyšlené vnitřní členění. A to na ploše 100x60 (hloubka zásuvky) nevytvoříme jen tak z ničeho. Nezbytné bude proto pořídit vnitřní rošty, poličky s přihrádkami. Ty jsou někdy součástí zásuvky, jindy si ji můžeme koupit samostatně podle našich potřeb. Takové členění by mělo být variabilní, měnící se podle toho, jak nám nádobí přibývá a jak je měníme. Využít můžeme například tzv. reling systém, čili systém kolíčků, které můžeme libovolně připevňovat ke dnu zásuvky. Kolíčky vytvoří přihrádky, které zamezí posunu a pomíchání uložených předmětů při pohybu zásuvky. U úzkých zásuvek zase vyvstává problém s poměrem jejich malé šířky a hloubky (až 60 cm) a tedy dosažitelností předmětů umístěných až vzadu. Všechno zachrání ale zase nezbytné výsuvy. Velmi úzké poličky bez zásuvek zase dobře plní funkci příruční vinotéky – pojmou poměrně dost na plocho uložených lahví. (Příště se podíváme na systémy závěsů a také, jak porušit zažité schéma horní skříňky – talíře, spodní skříňky-hrnce. Neboli jak se nádobí v moderní kuchyni postupně stěhuje.) -ag-