Úroda ze zahrádek se nám postupně stěhuje do mrazniček. Jak si počínat, aby se nám do ní co nejvíce vešlo, abychom zmrazované potraviny ukládali do mrazničky efektivně a rychle je zase v záplavě zmrazených balíčků nacházeli? Většinou máme v kuchyni kombinaci chladnička-mraznička a velikost mrazničky si vybíráme podle toho, kolik mrazených potravin průběžně skladujeme. Když máme velkou zahradu a z ní bohatou úrodu, vyplatí se navíc i truhlicový mrazák nebo vysoká zásuvková mraznička. Podívat bychom se při nákupu měli po funkci low frost, kdy se námraza tvoří až o 80% méně a tak se mrazák či mraznička, i když má automatické odmrazování, odmrazuje mnohem méně často. O zmrazených potravinách musíme mít průběžně přehled Každá zmrazená potravina musí být označená, musí být zřejmé, do kdy ji máme spotřebovat. Nejdříve ji ovšem musíme v poměrně velkém prostoru mrazničky, mezi ostatními pokrmy najít. Každá zásuvka by v ideálním případě měla sloužit k ukládání jednotlivých druhů jídla. Největší chlad panuje v nejspodnější zásuvce, tam většinou dáváme maso, ryby. Nad ní může být například veškerá zelenina, mražené byliny a ovoce, v jiné zásuvce zase hotové pokrmy, ať už doma připravené nebo koupené. Horní zásuvka může sloužit například k uchovávání mraženého pečiva. Praktické jsou průhledné zásuvky, do kterých je vidět a hned při otevření dveří mrazničky máme alespoň orientační přehled, kde se co nachází. Důležitější jsou ale na jednotlivých zásuvkách v drážkách vložené vyměnitelné plastové nebo papírové kartičky s údaji, jaké druhy potravin ta která zásuvka obsahuje. V čem mrazíme – nejvhodnější obaly a materiály Vedle průmyslově zmrazených potravin, které kupujeme a vkládáme do mrazničky v originálních obalech, zmrazujeme i doma připravené hotové pokrmy, dále sladké i slané pečivo, ovoce, maso, zeleninu ve všech možných úpravách. Před sklízením jednotlivých druhů ovoce nebo zeleniny si musíme ujasnit, kolik toho chceme mrazit a jak – jestli ovoce vcelku nebo nakrájené, na jak drobné kusy, případně dále upravené na pyré, protlaky. Podle toho si předem připravíme dostatečné množství vhodných obalů – kelímky, dózy, sáčky, misky. Švestky, slívy a sušší ovoce můžeme mrazit v sáčcích, drobnější ovoce a hlavně takové, které při zamrazování a pak i pro rozmrazování pouští šťávu, dáváme do pevných menších krabiček. Neplníme až nahoru, pod víčkem by měl být asi 1 cm místa. Pokud jde o dokonalé využití prostoru mrazničky, nejpraktičtější jsou ploché plastové krabičky s čtvercovou nebo obdélníkovou základnou. Výborně se naskládají vedle sebe i jedna na druhou a v mrazničce nezbývá zbytečně volný prostor. Z materiálů vybíráme ty, které nepropouštějí vlhkost, páru, ale ani tuky. Musí být hygienické, vhodné pro styk s potravinami, nesmějí zapáchat ani být křehké a lámat se v mrazu. Může to být alobal - buď jako fólie, nebo aluminiové vaničky. Polystyrénové vaničky naproti tomu v mrazu snadno křehnou a lámou se. Plastové kelímky jsou vhodné, stejně jako dózy z PVC. Polyetylénové i mikroténové sáčky mají v mrazničce univerzální použití. Do mrazničky můžeme použít veškeré plastové misky s víčkem, které normálně používáme na ohřívání v mikrovlnné troubě. Pouze však plastové; varná keramika ani sklo nejsou ke zmrazování vhodné. Veškeré obaly musí mít dobře těsnící víčka, nebo se musejí dát uzavřít například fólií s gumičkou. -ag-