Kuchyňky v malých chatách poskytují k vaření mnohem méně pohodlí než selské kuchyně venkovských chalup. Začíná to už vodou: v chatových osadách často bývá třeba jediná studánka, odkud se voda vozí. V lepším případě bývá pitná, v horším jen užitková. To klade další nároky na už tak malé kuchyňky chat - je nutné mít sadu nádob na užitkovou vodu a prostor na láhve s pitnou vodou. Potom je nutné vyřešit ohřívání vody, vaření, mytí nádobí – přičemž průtokové ohřívače je možné instalovat opravdu jen málokde. Vzhledem k nutnosti šetřit vodou se snažíme v našem venkovském obydlí zajistit co nejjednodušší úklid, přičemž co nejvíce využíváme vodu dešťovou. Vezmeme-li to od podlahy, volíme takovou, která vyžaduje co nejjednodušší údržbu. Nejlépe se bude asi uklízet linoleum a PVC. Krásná stará dřevěná prkenná podlaha je velmi stylová zejména v chalupách, ale vyžaduje naši náročnější péči. Dlaždice na podlaze jsou bez problémů, ale za předpokladu, že pod nimi není podlahové topení, budou studené. V malých chatách se vyvarujeme zbytečných koberečků a vůbec textilií, které zbytečně chytají prach, zejména když topíme dřívím či uhlím. Mimoto, že je musíme často prát, také snižují kvalita klimatu v malém prostoru chaty, kam přece jezdíme zejména za zdravým vzduchem. Prostor bychom proto měli nechat co nejvíce dýchat a větrat. Cílem každého víkendového nebo letního pobytu na chatě či chalupě je být co nejblíže k přírodě. Jednou z nejjednodušších cest je přesunout na vzduch stolování – stůl a židle umístíme pod pergoly, slunečníky a na verandy. I vařit je v létě samozřejmě příjemnější venku než v sluncem rozpálené kuchyňce; ideální je zbudovat si na zahradě či zahrádce praktickou letní kuchyni. Ale i ve vnitřní kuchyňce chaty se snažíme získat co nejvíce volného prostoru. Rozložité židle tak nahradíme skládacími; velký stůl, který překáží, zase barovým pultem nebo sklopným stolkem na stěnu. -ag-