Úroda hub v našich lesích zatím kolísá podle stejně kolísajících teplot a počtu srážek, ale houbařská sezóna už se nezadržitelně rozbíhá a naše mrazničky a spíže se začínají plnit houbovými pochoutkami. Houbaření - náš národní sport – nás zásobuje aromatickým a nekalorickým pokrmem až do pozdního podzimu, do kdy se také zabýváme nakládáním, sušením a zavařováním hub na zimu do polévek, omáček, smaženic… Kromě nepřeberných receptů na houby čerstvé existuje několik základních způsobů na uchovávání a konzervování plodnic. Je to zavařování, sušení a v posledních letech také uchovávání čerstvých nebo podušených hub v mrazničce. Krájení a sušení hub je pro někoho zábava, uklidňující činnost a přímo obřad, jiného baví jen houby hledat a nad plným košíkem hub, které volají po zpracování, si pak přímo zoufá. Pro něj je jednoduchým řešením rychlé předvaření, případně podušení, naporcování do plastových dóz a zmrazení pečlivě zabalených a označených porcí. Zmrazené houby vydrží při –18oC tři měsíce. Houby v mrazničce Mrazení je ekonomický způsob uchovávání hub. Zmrazíme-li je správně, uchovávají si své vlastnosti, chuť i nenapodobitelnou vůni. Jako pro všechny potraviny v mrazničce, i pro houby všeho druhu platí, že mrazíme jen zcela bezvadné a čerstvé plodnice. Vyhneme se přílišnému máčení, houby mají i tak vody dost. Pouze je omočíme a rychle ubrouskem nebo hadříkem usušíme. Kloboučky lehce očistíme nožíkem, ale neloupeme je. Zvlášť budeme mrazit větší a zvlášť drobné houby. A odděleně také kloboučky a nožičky, které uchováváme jen nedřevnaté, samozřejmě nečervivé a chrupavé a dužnaté. Protože jsou méně kvalitní než kloboučky, zpracovávají se jinak, třeba z nich uděláme napůl udušenou míchanici, kterou zmrazíme v kelímcích, zatímco kloboučky v sáčcích na pozdější obalování a smažení. Podobně jako u zeleniny, také houby před zmrazováním předvařujeme. Důležité je svařit dostatek vody, na tři litry přidáme lžičku kyseliny citrónové proti tmavnutí, nahrubo nakrájené houby vložíme na 1,5 minuty do vařící vody v hlubokém nerezovém cedníku. Následuje rychlé zchlazení, okapání a osušení filtračním papírem, porcování a mrazení. Vyhneme se pouze mikrotenu, který nebrání proniknutí vůně hub do prostoru mrazničky; vhodné jsou plastové krabičky a kelímky. Nakrájené houby také můžeme dusit na másle jen tak, nebo na cibulce, ale vždycky bez soli. Po pěti minutách zchladíme a naporcujeme do plastových dóz jen s minimem tuku, zbytek slijeme. Uzavřeme a zmrazíme. Houby rozmrazujeme pomalu v chladničce v původní dóze, potom je připravujeme na nejrůznější způsoby. Sušené houby voní a zdobí Sušené houby jsou v interiéru vždycky pěknou dekorací. Vystavujeme-li sklenice se sušenými houbami, musejí být ovšem mimo přímé slunce, raději na poličce v temnějším koutě místnosti. Houby dáváme vždycky do nádob s dobrý uzavíráním, nejlépe zabroušeným hrdlem. Ještě zajímavější a pro nás neobvyklé je sušení hub vcelku - po ruském způsobu. Celé sušené houby – většinou hřiby – ze zavěšují na šňůrku do proudícího, ale suchého vzduchu. Krásně vypadají v rustikálním interiéru, viset mohou třeba v chalupě nad pecí nebo v kuchyni vedle věnců cibule a česneku. -ag-