Ve chvílích, kdy člověk poprvé spatřil krásu čirého skla, ustrnul nad jeho průzračností a ladností. Vždyť tato nová hmota stvořená ohněm by se mohla stát kolébkou pro pokrmy a nápoje. Otevřenost světlu a dekorativnost přispěla k cestě skleněných pohárů na slavnostní prostřený stůl, kde vystřídaly nádoby z drahých i méně ušlechtilých kovů, případně své dávné předky ze dřeva. Na počátku Ve středověku se objevuje v bohatých domech sem tam goticky útlá číše s matnou skleněnou pláství tolik připomínající drobná mozaiková sklíčka zdobící okna. V plné slávě však přichází nápojové sklo až v období renesance a především baroka. Tehdy nahrazuje drahý horský křišťál a začíná přitahovat pozornost panovníků. Bohatě řezané sklenice se objevují i na dvoře císaře Rudolfa II. Jak šel čas, nacházely se skleněné poháry ve výbavě nevěst nejen šlechtického, ale i měšťanského původu. Mistři skláři dodávali na trh bezpočet tvarů i barevných provedení. Oblíbené byly poháry ve tvaru boty, medvěda či lidských figur. Labužníci, kteří si chtěli vychutnat lahodný nápoj, především víno, popíjeli z tzv. římanů, což jsou poháry z nazelenalého skla s vysokou, kuželovitou, projmutou nohou. Populární byly i tzv. humpeny – válcovité nebo trychtýřovité sklenice, do kterých se vešel nejméně litr nápoje. Říkalo se jim také vítací číše, protože se podávaly hostům hned po příchodu a slušelo se, aby byly co nejrychleji vyprázdněny. Důležitou úlohu zde hrál design, který neplnil pouze funkci estetickou. Šlechta i měšťané si dávali malovat na sklenice své erby a cechovní znaky. K dalším žádaným námětům patřili říšský orel, císař se sedmi kurfiřty, lovecké a náboženské scény, taneční dvojice či proměny lidského života. Nádherné barokní poháry nebyly ovšem určeny k běžnému stolování, stávaly všem na odiv v tzv. kredencích a na slavnostně prostřeném stole. Byly výmluvnými svědky bohatství a vznešenosti majitele. Zrození moderních sklenic Zlom ve výrobě nápojového skla nastal po druhé světové válce, kdy se pronikavě změnila technologie výroby a vypukla éra automatizace. Uniformní tvary zaplavily svět a kralovaly mu až do přelomu 60. a 70. let 20. století. Zhruba po 30 letech se opět dostává ke slovu individuální přístup výtvarníka. První, kdo se začali bránit rutinní šedivé a designérsky mrtvé výrobě, byli Skandinávci. Pod vlivem doznívajícího funkcionalismu sice propagovali střídmost, barevnost a strohost výrazu, ale v osobité a individualizované podobě. Rozhodli se, že vytvoří ucelené nápojové servisy, které by oslovovaly mladé rodiny a umožňovaly rozrůstajícím se domácnostem dokupovat kvalitní nápojové sklo. Pak se ozvali Italové, kteří díky svému jižanskému temperamentu začali navrhovat sklenice hýřivě zdobné. S rozrůzněním představ o účelnosti a kráse se počaly prosazovat moderní trendy. Dnes na podobě nápojových servisů pracují ti nejlepší sklářští výtvarníci. Tvarově i barevně zajímavé a zároveň funkční sklenice nám zaručuje rovněž sériová výroba. Ty už nejsou jen nezbytnými předměty denní potřeby, ale dokáží i povýšit okamžiky, kdy vychutnáváme kvalitu nápojů, na slavnostní chvíle umocněné půvabem skleněného poháru. Co by nám v kuchyni nemělo chybět Dnes už si do domácnosti samozřejmě nebudeme kupovat rozsáhlou nápojovou soupravu. Součástí tradiční výbavy sice stále ještě zůstávají průzračné číšky na dlouhé nožičce, které často bývají žádaným svatebním darem. Přesto jenom s nimi už ani v nejstřídmější rodině nevystačíme. Seznamme se tedy se základní řadou, která patří k běžné kuchyňské výbavě Evropanů: Vodu, minerálku a ovocné šťávy, stejně jako pivo, podáváme v rovných vyšších sklenkách, bez nichž si svou domácnost jistě nedokážeme představit. Na vinné a ovocné střiky pak potřebujeme rovné vyšší odlivky – minimálně o obsahu 1/3 l. Bílá vína vyžadují menší skleničky tulipánovitého tvaru s otevřeným hrdlem na zdobené delší nožce. Pokud máme nápoj v originální láhvi, naléváme u stolu přímo z ní. (Láhve jsou při servírování obaleny ubrouskem.) Víno točené ze sudů naléváme nejprve do skleněných džbánků s hubičkou, na nichž často bývá vyleptán reliéf vinného hroznu. Červená vína se podávají ve větších vinných sklenkách tulipánovitého tvaru, které jsou nahoře trochu zúžené. Na slavnostní stůl patří ušlechtilý nápoj, jehož barva vynikne hlavně v čirém skle. To však neznamená, že nemůžeme dát přednost broušeným pohárům nebo číším zdobeným zlatem. Pro sekt se vžil od 19. století vysoký štíhlý kalich, jehož zúžené dno povzbuzuje vznik bublinek. Někdo však dává přednost širokým plochým sklenkám, které se naplňují jen do 1/3, abychom mohli mírným otáčením sklenice za stopku víno rozproudit a nechat perlit. Vychutná se tak lépe jeho jiskřivá chuť a vůně. K šampaňskému ve vysokých sklenicích se také podávají malé kvedlačky nebo dlouhé lžičky na zamíchání vína, aby unikající vzduch s sebou vynesl i jeho jemnou vůni. Pro koňak a jemné destiláty se požaduje uzavřený tvar umožňující zahřátí tekutiny dlaněmi. Podle odborníků se dá jenom tak vdechovat typické aroma vzácné lihoviny. Vodka a pálenka se pijí z malých odlivek, stejně jako likéry. Aperitivy se podávají v plochých sklenkách na nožkách nebo v širších vinných skleničkách. Pokud nabízíme aperitiv dříve, než se zasedne ke stolu, připravíme na podnos se sklenicemi i misku s malými slanými zákusky. K vermutovým aperitivům se podává nakrájený citrón. Na co si dát pozor? Při výběru nápojového skla je třeba vzít v úvahu, že nejde jen o funkční nádobí, ale především o estetické prvky, jež dotvářejí naši domácnost. Sklenice má podtrhovat charakter nápoje, její nožka musí být příjemně tvarována, aby v nás vzbuzovala při dotyku příjemné pocity. Neměla by však být ani vratká. Tenký dobře formovaný okraj má být příjemný na dotyk rtů. Dalším požadavkem při výběru nápojového skla by měly být takové tvary, které se dají lehce umýt. Podle účelu volíme i tloušťku stěn. Většina pohárů bývá z tenčího skla, ale na vodu, pivo či whisky mohou být sklenice ze skla silnějšího. Reprezentační nápojový servis obsahuje zhruba deset různých skleniček na jednu osobu. Pro běžné užívání však vystačíme tak se čtyřmi až pěti základními typy. Některé nové nápojové sklo nerozlišuje tvarově sklenice pro jednotlivé druhy nápojů. Jejich základní tvar je válec, odlišná je pouze velikost jednotlivých pohárků. Pro kterou variantu se rozhodneme, je už na nás. Každý má jiný vkus, každému se líbí něco jiného. Důležité je, abychom se při výběru nechávali vést pouze srdcem a vycházeli též z praktické funkce příslušného nápojového skla a stylového zařízení naší domácnosti. Jen tak dokážeme doma vytvořit harmonii a pohodu u prostřeného stolu. -daš-