Vedle moderních mobilních barů (skříněk na kolečkách) či fixních barů v podobě specializované skříňky se najdou v našich domácnostech (a obývacích pokojích, nikoliv kuchyních!) ještě také starodávné, dobře schované bary. Takový bar má v podstatě každý, kdo vlastní nábytek starší než ze 70. let, kdy do našich domovů vpadly tak zvané „obývací stěny“. Bary, o kterých je řeč, jsou součástí starých „sekretářů“, parádního to kousku každého staršího obývacího pokoje či salonu. Ve starých „sekretářích“ - krásném kusu nábytku z kvalitního dřeva - se vedle poliček na sklo, poliček na pár knih a uzavřených skříněk a zásuvek skrýval také elegantní malý bar většinou se sklopnými dvířky, se všemi třemi stěnami zrcadlovými, takže zásoba lahví se vždy zdála nekonečná. Ještě v padesátých letech byla součástí těžkého ořechového sekretáře také skříňka na likéry a jiné lihoviny. Totéž bylo ještě i v letech šedesátých v odlehčené formě sekretáře ze světlého dřeva na nožkách. Protože další součástí těchto sekretářů byla i zasklená polička na sklenky, bylo vše pohromadě a v pokoji u stolu či v křeslech se také rovnou konzumovalo. Do baru se vešel i šejkr, míchátka, podtácky a další potřebné drobnosti. Vrátíme-li se do let sedmdesátých a osmdesátých ke zmíněným obývacím stěnám, ty byly už mnohem více otevřené, měly více poliček a méně skříněk, takže většinou na bar místo nezbývalo. Výrobci těchto stěn se tak soustředili spíše než na úschovu lahví jen na vystavení menšího počtu skleniček. A ještě jeden tip na závěr: parádním kouskem, na který můžeme sporadicky narazit v bazarech i starožitnostech, je bar celoskleněný. Je to skříňka na vysokých nožkách, většinou pocházející z prvních desetiletí 20. století. Skříňka se zabroušenými skly svých stěn dává ze všech tří stran nahlédnout do svých útrob a vzbuzuje tak chutě na svůj obsah i zavřená. Na přední delší stěně má výklopná dvířka a někdy i její dno je skleněné. -ag-