Pro mnohé z nás je právě Thajské království synonymem úžasné a pravé exotiky a přitom je tato východní země dnes už poměrně oblíbeným cílem mnohých českých turistů. Láká návštěvníky nejen tropickým klimatem, teplým mořem, nádhernými buddhistickými památkami, přírodními skvosty, ale také velmi chutnou a rafinovanou kuchyní. Ideální je se s ní seznámit přímo v místě původu, tato možnost však není dopřána každému. Ale i ti, co nepočítají své honoráře na desetitisíce, si mohou na jejích specialitách pochutnat. Řada větších obchodů nám dnes běžně umožňuje nakoupit dříve nedostupné ingredience pro orientální kuchyni, a tak se můžeme po seznámení se zásadami thajského kulinářství pustit s chutí do díla. Tajemství Thajské kuchyně Dávní Thajové i jejich dnešní potomci kladou velký důraz na rituál a způsob podávání jídla. Vše je velmi obřadné a je důležité, aby pokrmy lahodily nejen jazyku, ale i oku. Šikovní mistři kuchaři využívají k výtvarnému čarování především široké spektrum barev a rozsáhlou nabídku tropického ovoce. Melouny, manga, rajčata, dýně a kořeny zázvoru se pomocí „kouzelných“ nožů proměňují v květiny, listy a další zajímavé vzory. Často takové výtvarné hrátky trvají déle než skutečná příprava jídel. Ve své podstatě se totiž v Thajsku vaří jednoduše a z poměrně dostupných potravin. Po staletí se vytvářel charakter thajské kuchyně spojením vlivů čínských, indických, japonských a perských. Tyto vlivy sousedních zemí působily na vývoj chuťových představ Thajců založených na potravinách, které poskytuje jejich štědrá země. Základem byla odjakživa rýže v různé úpravě, ryby, korýši a široká škála ovoce, zeleniny a koření. Největším tajemstvím thajské kuchyně je, že většina jídel se vaří v kokosovém mléce a díky tomu získává jedinečnou a ničím nenapodobitelnou chuť. Dříve byla výroba tohoto mléka dosti pracná. Z rozpůleného čerstvého kokosu se vyškrábala kopra, rozdrtila a zalila vařící vodou. Posléze se takto získaná tekutina přecedila přes plátýnko. Dnes se už běžně používá mléko z konzervy nebo kokosová dužina v prášku. Je třeba si také uvědomit, že nemůžeme dost dobře mluvit o jednotné thajské kuchyni, protože existuje hodně krajových rozdílů. Každý region nabízí jiné druhy chodů. Například na severu je třeba nejpopulárnější mazlavá, lepkavá rýže, kdežto v centrálních oblastech je to rýže sypká, kde se dobře oddělují zrna jedno od druhého. Ta se většinou připravuje v páře. Severní jídla z curry, zvané kantoke, jsou méně pikantní než ty ze severovýchodních nebo centrálních částí země. Vliv sousední Barmy je zřejmý hlavně v pokrmech z vepřového masa v curry omáčce se zázvorem a kurkumou. Severovýchodní jídelníček ovlivňuje pak Laos, kde se vaří velmi pikantně a na stole se často objevuje velké množství chuťově ostrých salátů a masitých chodů s chilli paprikou. Celkem normálním jídlem jsou zde smažení mravenci, kobylky a žáby v curry omáčce. Od snídaně k večeři V Thajsku se nejí najednou větší množství jídla, ale častěji menší porce. Ráno začíná Thajec většinou miskou hovězí polévky a rýže, která má pikantní chuť díky osmaženým plátkům česneku, chilli a díky přidání rybí omáčky, oblíbené thajské speciality, jež se přidává k řadě pokrmů. Během dne se pak konzumují především nudle v řadě úprav, a to jak vařené v polévce, tak opékané nebo v kombinaci s masem a se zeleninou. Hlavním jídlem dne je večeře. Skládá se z několika chodů, a to v takovém pořadí, aby jemnější následovaly po pikantnějších. Ve všedních dnech je to obvykle polévka, dva tři druhy curry, salát a ovoce. Ve svátek, hlavně při slavnostech, se klade na stůl vše najednou. Uprostřed je veliká mísa s rýží a kolem ní několik menších misek s masitým i rybím curry, rybami, korýši, mlži a různými druhy zeleniny. V nejmenších miskách jsou omáčky a malé doplňky, jako jsou nakrájené plátky manga, banánu nebo chilli papriček. Polévka je málokdy prvním chodem, nejčastěji se jí mezi jedním a druhým curry a má zakrýt chuť předchozího pokrmu. Poslední chod tvoří čerstvé ovoce a ovocné šťávy. Moučníky se podávají jen o slavnostech a svátcích. Jako příbor slouží lžíce a vidlička, řidčeji hůlky. Není vaření bez koření Thajská jídla se nejčastěji ochucují koriandrem, chilli papričkami, kokosovým ořechem, česnekem a rybí omáčkou. Citrónové vůně se dosahuje přidáváním citronely, citrónové kůry a citroníkové listy. Jedním z nejoblíbenějších thajských koření je koriandr. Používá se v nejrůznějších podobách, jako součást pokrmů je nejoblíbenější čerstvý. Svěže zelené lístky se užívají k dekoraci a k dušení, kořen a semena jsou častou složkou kořenných past. Česnek je téměř v každém jídle. Užívá se hojně v kombinaci s koriandrem a s černým pepřem, a to osmahnutý na mírném plameni. Chilli existuje v různých podobách - červené, zelené, žluté, jemné až extra pálivé. Je mexického původu a do Thajska je kdysi přivezli Portugalci. Nyní se však v této zemi pěstuje ve velkém. Zázvor patří rovněž k velmi oblíbeným thajským kořením. Vyvolává pikantní chuť. Nejčastěji se užívá několik místních druhů, jejichž oddenky jsou sice trochu menší než bývají u zázvorů indických, ale chutí ani vůní se od sebe příliš neodlišují. Zázvor se v thajské kuchyni používá pouze čerstvý, má pak totiž velmi stimulující účinky. Citrónová tráva neboli citronela se trochu podobá stonkům pažitky nebo pórku, má ale jemnou citrónovou vůni, která je pro Thajce velmi důležitá. Zvláštním druhem koření je rybí omáčka, která se v thajském kulinářství užívá stejně jako sójová omáčka v čínském. Vyrábí se ze sušených prosolených ryb. Přes svůj název nemá pronikavou rybí vůni. Je však bohatým zdrojem proteinů a výborně ladí s vůní masa a zeleniny. Kromě rybí omáčky se do některých jídel přidávají sušené strouhané rybičky. -das-


RECEPTY PRO INSPIRACI ZDE