Jedním z tradičních velikonočních jídel jsou různě upravené mladé listy kopřivy, které jsou teď na jaře nejzdravější. Je ale velká škoda, že u nás po kopřivách saháme většinou jen jednou ročně a to právě o velikonocích. Kopřiva, která je v mnoha evropských zemích celoročně běžně používána jako zelenina, má mnoho vitamínu C a karotenu, obsahuje vitamíny K a B, flavonoidy, třísloviny a další látky, způsobující pokles cukru v krvi. Kopřiva má také antibakteriální účinky, navíc účinně čistí krev. Už Kneip psal: „kdo potřebuje vyčistit krev, má jíst kopřivy na způsob špenátu“. Dále náš organismus zásobuje množstvím minerálních látek (hořčík, železo, vápník, křemík i fosfor.), je proto nejen lahůdkou, ale vyhledávanou zeleninou při cukrovce, nemocích žlučníku, nemocích dýchacích cest, i při revmatismu. Právě teď je nejvhodnější doba pro její využití v kuchyni. Každý znalec potvrdí, že chuť dušených kopřiv svou jemností s delikátností předčí chuť špenátu. V těchto dnech budeme sbírat celé výhonky (co nejmladší), později na jaře a v létě vrcholky a horní lístky kopřiv, které dosud nekvetou. Kopřivy nesmějí chybět v tradiční velikonoční nádivce. Jinak je ale receptů na její využití nepřeberně. S kopřivami můžeme plnit špekové knedlíky, výborná je krémová kopřivová polévka se sýrem… Můžeme i využít velikonočního nadbytku vajec a jako jednu velikonoční bohatou snídani nebo svačinu si připravit zeleninové omelety: Omelety s kopřivovou nápln Talíř kopřiv, 8 vajec, 1/8 litru mléka, 1 lžíce hrubé mouky, 2 malé cibule nebo přiměřené množství mladých cibulek i s natí, 50g ementálu nebo parmazánu, sůl, zelený pepř. Podusíme nakrájené kopřivy na oleji a cibulce, směs zaprášíme moukou, osolíme, posypeme tlučeným zeleným pepřem a zalijeme lžící mléka. Z rozšlehaných vajec, mléka, soli a mouky připravíme omelety, potřeme připravenou kopřivovou směsí a přeložíme napůl. Můžeme je posypané sýrem rovnou konzumovat, nebo rovněž posypané sýrem krátce zapéct ve vymazaném pekáči. -ag-