„Vždycky mě přitahovalo vařit podle vlastních receptů“ říká kapitán Juniorského národního družstva kuchařů a cukrářů ČR Miroslav Kubec. Pan Miroslav Kubec patří ke kuchařům, kteří se nespokojí se standardními předpisy, ale snaží se neustále svoji nabídku vylepšit a nabídnout strávníkům něco nového a chuťově přitažlivého. Už v 80. letech, kdy na krátký čas opustil prostředí interhotelů a pracoval jako kuchař u Jednoty Příbram, přestal pracovat podle státních norem a začal vařit podle vlastních receptů, což byl na tehdejší dobu čin velice ojedinělý a odvážný. Když se mu zastesklo po kvalitnějších surovinách, nastoupil na přelomu 80. a 90. let na inzerát do Hotelu Palace a o čtyři roky později mu bylo vedením pražského hotelu Inter-Continental nabídnuto místo vedoucího výroby, na kterém působí dodnes. Tak se prakticky vrátil do míst, kde strávil učňovská léta a v roce 1986 složil závěrečné zkoušky. Mimo to ještě stihl dokončit základní vojenskou službu a vystudovat hotelovou školu. Dnes pan Kubec kromě své kuchařské profese pracuje ještě v představenstvu Asociace kuchařů a cukrářů ČR, je soutěžním komisařem, který hodnotí kuchařská klání po celé republice a kromě toho je i sám kapitánem Juniorského národního družstva kuchařů a cukrářů ČR. Není proto divu, že nás svou atypickou životní dráhou natolik zaujal, že jsme mu položili několik zvídavých otázek: Co je to juniorské družstvo kuchařů a cukrářů a jaké je jeho složení ? Juniorské družstvo je složeno z učňovského dorostu počínaje 15. a 16. rokem, přičemž jeho členové jsou vybírání z nejlepších účastníků různých republikových soutěží a mohou zůstat v tomto sdružení až do svých 23 let. Kapitán by měl být starší zkušený kuchař. Já mám ve svém týmu zhruba 10 juniorů, z čehož samotný soutěžní tým tvoří čtyři závodníci a kapitán. Ti ostatní se mezi sebou průběžně střídají. Jak jste se stal kapitánem Kapitánem jsem se stal tak, že mě v roce 1996 oslovil prezident naší asociace pan Julius Dubovský a nabídl mi tuto funkci. Ještě v tom samém roce jsem začal vybrané juniory připravovat na Olympiádu v Berlíně, kde jsme skončili na sedmém místě a získali stříbrné ocenění, což bylo u prvního startu velice příjemné. Stejně jsme skončili i na další olympiádě, která se konala v roce 2000 v Erfurtu. Kromě toho jsme byli na mistrovství světa v Lucemburku, kde jsme skončili celkově jako druzí a z mezinárodní soutěže ve Varšavě jsme přivezli dokonce zlatou. Těch soutěží bylo samozřejmě daleko více, takže jsme procestovali Rakousko a Itálii a musím říci, že mi náš soutěžní tým připadá velice nadějný. Většina našich členů se po dovršení věkové hranice dostává na vedoucí funkce v pražských hotelech a restauracích. Tím pádem sice musím své družstvo neustále doplňovat, což přináší určité starosti, ale na druhé straně mě těší, že nacházím nové talenty. Na co se chystáte v nejbližší době? V listopadu letošního roku pojede naše družstvo do Lucemburku, kde bude mít za úkol v časovém limitu tří a půl hodiny uvařit tříchodové menu pro 80 lidí. Bude to teplý předkrm, hlavní jídlo a desert. Druhý den musíme vystavit na tabuli mísu pro dvě osoby, mísu desertů a minibonbónů. Body za oba dva dny se sčítají a podle toho se pak družstvo umístí. Dostáváte na všech mistrovstvích obdobné úkoly? Ty úkoly jsou různé. Jednou je to menu pro 120 lidí, jindy zas pro 80 apod. Pak soutěžící pracují v kuchařském studiu, kde musí připravit studený předkrm, polévku a hlavní desert, přičemž je vždycky daná nějaká konkrétní surovina. Na poslední olympiádě se vařilo z kuřete. Už víte, s čím budete soutěžit letos? Máme připraveno několik variant, ale zatím je to tajemství. -šum-