Celník, který si v papírech přečte „pasta“, dnes už dávno nevyděsí dovozce potravin, když jim omylem sdělí, že jim přijel k proclení kamion zubní pasty. Dnes už dobře chápe, že přijely nudle. Dnes už také dávno nekupujeme jen těstoviny (příliš dlouhé jméno) – ale pastu, kterou nakupujeme po pytlích ve všech možných tvarech a s původními jmény, které nám vštípili Italové. A vaříme také pastu, i když všechno ještě někdy stále shrnujeme pod jeden název - špagety. Špagety v sáčcích byly na našem trhu totiž nejdříve. Vařily se na jeden způsob – tak, aby pokrm byl co nejmasitější, ani stopa po pikantní tomatové či sýrové chuti, ani stopa po česneku. Přidávaly se kousky masa nebo masové konzervy, někdy salám, příliš výrazný a kyselý kečup, zahuštěno škrobem. Navíc příliš rozvařené nudle. To byly začátky, kdy chyběly originální recepty - a tak příliš velká láska v dětech ke „špagetám“, tak jako dnes, nevznikala. Dneska už dávno víme, jak se mají správně uvařit i jak mají chutnat nepřeberné původní recepty. Typické je, že třeba Italská kuchařka z konce 80. let uvádí veškeré recepty jako „těstoviny“, případně „špagety“. V nových kuchařkách už jsou uváděny originální tvary, např. canneloni, tagliatelle…Ty už si totiž také můžeme koupit,zatímco dříve to byly jen ty špagety. Jak se italské těstoviny dělí? Především na plněné a neplněné a dále podle tvarů: Fettucine – široké nudle Tagliatelle – širší dlouhé nudle Canelloni – závitky z nudlového těsta naplněné různými náplněmi Makkaroni – široké roury Lasagne - asi 2,5 cm široké a 8 cm dlouhé obdélníky Tortellini – taštičky ve tvaru prstýnků, plněné masem nebo sýrem Ravioli – malé plněné těstovinové taštičky Cappelleti – plněné těstoviny ve tvaru malých kloboučků Spaghettini – velmi tenké špagety Stelline –malé hvězdičky, zavářka do polévky Kromě základních těstovin se vyrábějí zelené, obarvené špenátovým koncentrátem a těstoviny obarvené rajčatovým protlakem na růžovo. -ag-