Nedávno jsme se zmínili o římských hrncích a nyní jsme se vydali po obchodech na jejich bližší průzkum. U typických oranžovo-růžových obdélníkových hrnců s vysokou vypouklou poklicí je vždy přiložen návod příslušného výrobce. Při bližším zkoumání jsme však zjistili, že se návody jednotlivých výrobců vždy trochu liší. A navíc od návodů v originále v dalších dvou až třech jazycích, kterými je popsaná velká barevná krabice, se může ještě trochu lišit zestručněný český návod. Sestavili jsme proto nejobecnější zásady užívání římského hrnce. Už proto, že je to originální, praktická a široce použitelná věc k přípravě široké škály nejen chutných, ale i zdravých jídel. A navíc za velmi přijatelnou cenu. Pálená hlína a láva z Vesuvu Nápadná barva a plastické zdobení po obvodu pekáče i na velké poklici je společná všem velikostem hrnců od různých výrobců (většinou německých a italských). V němčině nebo italštině jsou také na poklici plasticky vyvedeny nápisy doplněné různými ozdůbkami. Výrobci garantují nezávadnost a přírodní původ použitých materiálů: pálené hlíny i případné glazury. Některé hrnce mají totiž na vnitřní straně glazuru, o níž se dočteme, že je to vysoce kvalitní glazura vyrobená z lávy z Vesuvu. Vnější strana hrnce a obě strany poklice zůstávají neglazované. Při nákupu hrnec důkladně prohlédneme, zda se někde neskrývá vlasová puklina. Pokud se po hrnci chceme poohlédnout v cizině, najdeme jej pod názvy jako Bio-gartopf, terracotta pot (in the oven in a natural way), pentola di terracotta per cucinare nel forno in modo naturale… Ideální věc pro dlouhé přátelské stolování Římský hrnec je určen k pečení a zapékání všech druhů potravin, které chceme připravit bez vody a tuku – je tak výhodný při většině diet. Výrobci vyzdvihují dokonalé rozložení teploty uvnitř hrnce, čímž je pokrm rovnoměrně a důkladně propečený a maso si zachovává šťávu. Praktické je také to, že hrnec můžeme postavit na stůl a využít jej jako servírovací mísu; přímo z něj oddělovat porce na talíře. A tady se projevuje další výhoda - pokrm z římského hrnce si udrží teplotu po celou dobu stolování (ani „nášup“ nebo porce pro pozdní hosty nevystydne). Aby hrnec nepraskl Hrnec je křehký a hned od začátku je dobré si vštípit, čeho se musíme vyvarovat: zejména všech změn teploty. To znamená, že hrnec vkládáme do studené trouby a její teplotu zvyšujeme postupně. Během pečení neodklápíme poklici a nikdy maso nepodléváme - studená voda by opět způsobila prasknutí hrnce. Do třetice se vyvarujeme pokládání horkého hrnce z trouby na studenou podložku. Hrnec může prasknout i nárazem – přenášíme a pokládáme jej tedy opatrně. Příprava hrnce před použitím Před úplně prvním použitím je třeba namočit hrnec i s pokličkou na 20 minut do horké vody. Při dalších použitích to už není nutné, stačí jen před každým dalším pečením ponořit neglazovanou poklici do studené vody na tři minuty. Pokud hrnec nemá uvnitř glazuru, ponoří se i ten. Co do hrnce Do hrnce vložíme pokrm: maso vcelku jako na přípravu pečeně, celé kuře, brambory či jinou zeleninu. Okořeníme, osolíme. To je vše - nikdy nepřidáváme vodu ani tuk, vše se peče ve vlastní šťávě; pečení o správné teplotě napomáhá pára uvolňující se z předem namočené keramiky. Hrnec potom přiklopíme a vložíme na nejnižší patro studené trouby, která se bude postupně zahřívat. Využít můžeme plynovou, elektrickou, ale i mikrovlnnou troubu. Pro orientaci – maso se při 220oC peče průměrně od 1,5 hodiny (skopové) do 2 hodin (hovězí a telecí). Kuře je hotovo asi za hodinu. Zajímavě se připraví i brambory – jen posolené a opět bez vody budou hotové za hodinu a budou chutnat výborně. Čištění Vychladlý hrnec čistíme plastovým kartáčkem, houbičkou a teplou vodou. Nemyjeme v saponátu, nepoužíváme písek. Někteří výrobci připouštějí saponát, ale vyžadují důkladné vypláchnutí teplou vodou. Případný pach odstraníme napuštěním hrnce litrem vody s jednou lžící octa. Můžeme využít i šetrný program v myčce. Schovávat hrnec je škoda V tomto smyslu se vyjadřují někteří výrobci…jako že je škoda schovávat do spíže tak hezkou věc; lépe vynikne v kuchyni pěkně na očích. Všichni hrnec ale doporučují skladovat neuzavřený v krabici, raději jen tak postavit na polici. Ještě jednou hlavní zásady pro pečení v římském hrnci Hrnec vkládáme do studené trouby. Jídlo pečeme ve vždy přiklopeném hrnci, nepřidáváme vodu ani tuk, během pečení neodklápíme a nikdy nepodléváme. (Poznámka ohledně přiklopení – výslovně je řečeno, že poklice vždy nemusí přiléhat k hrnci úplně přesně a že to není na škodu připravovaného pokrmu. Malé „fuky“ tak nevadí, nejedná se o přípravu pokrmů pod tlakem). Po dopečení hrnec položíme na korkovou nebo dřevěnou desku, nikdy ne na tepelně vodivou, studenou plochu – to proto, abychom zabránili prasknutí hrnce. -ag-