Síla páry je v kuchyních využívána už více než sto let. A nejen využívána - základní princip byl vymyšlen přímo tady. Myšlenka parního stroje vznikla při pozorování něčeho tak všedního, jako je hrnec s nadskakující poklicí, kterou nadzvedávala pára. Od pařáku k parní troubě Po vynálezu parního stroje a jeho využití ve velkých strojích jako jsou parní lokomotivy nebo parní mlátičky se pára zase vrátila jako výborný pomocník zpátky do kuchyně. Práce s horkou párou vyžaduje opatrnost, protože jako tepelné médium je dokonalá. Opařeniny jsou mezi nehodami v kuchyni statisticky velmi častým úrazem. Opaření (úraz horkou párou) je často nebezpečnější a bolestivější než spálení se o horký předmět nebo opaření vodou. Síly páry se využívá v domácnostech, ale zejména v profesionálních kuchyních - ve velkých jídelnách, restauracích a hotelech by se bez ní neobešli. Historicky nejstarší pomůckou jsou všelijaké pařáky, náparníky a jiné kovové vložky do hrnců, nad které vzlíná pára a prohřívá jídlo na pařáku. Jednoduchý pařák Nejjednodušší přístroj k využití páry je stará dobrá parní vložka do hrnce k ohřívání knedlíků - takzvaný pařák. Používá se tam, kde je potřeba jídlo ohřát bez přítomnosti vody. Dříve se pařáky vyráběly hliníkové, dnes máme tuto praktickou pomůcku nerezovou, jejíž vějířovité složení okrajů dovoluje zvětšit či zmenšit průměr a použít tak v různě velkých hrncích. Knedlíky, ovocné knedlíky nebo brambory se položí na pařák pod nímž v hrnci je trocha vody - když se začne vařit, stoupající pára jídlo napařuje. Využití pařáku bylo před příchodem mikrovlnné trouby stoprocentní, dnes jej trouba při ohřívání potravin nahrazuje a pařák využíváme, když troubu nemáme po ruce. Někdo ale na ohřívání v páře nedá dopustit, knedlíky prý chutnají daleko lépe. Příště se podíváme na také už letitý vynález - Papinův hrnec a jak pracuje stlačená pára. Potom budou na řadě supermoderní přístroje - parní hrnce a parní trouby. -ag-