Jednoduchost a funkčnost architektury třicátých let zanechala výraznou stopu také v zařízení tehdejších kuchyní. Když se dnes podíváme na pracovní část své kuchyně, nabitou technickými vymoženostmi, ani nás nenapadne, že její uspořádání, ergonomické členění má své počátky někdy ve 30. letech 20. století. V celkovém pojetí (nutno říci, že u těch nákladnějších, ale i u prostých kuchyní se to nakonec projevilo) kuchyní 30. let se především kladl důraz na přehlednost uspořádání a na hygienu. Ačkoliv dnešní supermoderní kuchyni nikterak nemůže konkurovat kuchyně stará ani 30 let (natož 70), překvapí nás, že některé věci před třiceti lety nebyly součástí běžného zařízení kuchyní, zatímco před těmi sedmdesáti lety ano. A obloukem se do našich kuchyní vracejí – ovšem v podstatně inovované podobě. Ale zase – ač nové materiály, podstata je často totožná. Nápadné paralely nacházíme v celkové filozofii i v jednotlivostech. Posuďte sami: máte pocit (odhlédneme-li od starší češtiny), že čtete řádky staré 75 let, nebo listujete dnešním katalogem kuchyňského studia? „Nyní se zhotovuje nábytek jednoduchý. Moderní kuchyně podobá se malé laboratoři... Existují posuvné stolky, jejichž desky lze posunovati výše či níže podle toho, jak to potřebujeme k práci, máme i pracovní židle, které lze zvýšiti či snížiti pomocí šroubovacího zařízení. Dále se zhotovují nyní stoly, které jsou na kolečkách, takže je lze podle libosti posunovati právě tam, kde jich potřebujeme. Kolečka pak lze upevniti, aby stoly stály při práci pevně.“ A dále: „existuje tak celá řada nových kuchyňských skříní, sestávající z několika dílů, které lze koupiti i jednotlivě, mívají posuvné dveře a jednotlivá oddělení na hrnce, talíře, přihrádky na kuchyňské prádlo a kuchařské knihy.“ Kuchyni vládla ergonomie už tehdy: „je velmi důležité, aby sporák, pracovní stůl, mycí stůl, kredenc, stůl a skříň se zásobami (paralela s moderní spížní skříní) byly v kuchyni tak uspořádány, aby hospodyně uspořila co nejvíce kroků, času a síly.“ -ag-