Kdo ovšem přišel na výstavu Spaces ´04 v pražském Veletržním paláci a spatřil vystavenou kuchyni z převratného systému řady b3 firmy bulthaup, jistě měl co obdivovat. Zejména skvělý kontrast - chladný nerez a jemné, vanilkově mléčné skleněné obkladové panely nad kompaktní kovovou pracovní deskou. Máme-li po ruce milion, můžeme jít směle do toho. S trochou nadsázky lze říci - budeme-li v této kuchyni vařit 40 let, to je 14.400 dní, kdy si denně za 70 korun odepřeme nějakou zbytečnost a investujeme do stálé hodnoty. V opačném případě budeme před kuchyní jenom stát a donekonečna obdivovat její dokonalý vzhled i důmyslné schovávačky. Pojme totiž extrémně hodně nezbytných kuchyňských drobností, které jinak vytvářejí dojem neuklizenosti. Na pohled je však kuchyně dokonale minimalistická, jen hladké plochy, kde nikde nic neruší, nevyčuhuje a nepřečnívá. Kde je tedy všechno schováno? Jsou tu jen spodní skříňky a nahoře nad řadou zářivek polička…. Kuchyně se nestaví na zem, ale celý systém se připevňuje na stěnu. Před kuchyňskou zeď se chemickými kotvami připevní předstěna, která je už dimenzována na to, že unese všechno – připevňuje se na ni spodní dlouhý modul spojený s nerezovou plochou bez jediné spáry, která plynule přechází v dřez a zase se mění v pracovní desku. Pod ní najdeme dlouhé šuplíky s dotykovým otvíráním a několikero dvířek, které reagují na dotek kolenem a otevřou se.

To nejzajímavější se však odehrává nad pracovní plochou, kde podvědomě hledáme obkládačky. Vidíme tu však obdélníkové – a různě veliké mléčně žluté skleněné obdélníkové dlaždice, které jsou naskládány i kolem velkorysé, vysoké vodovodní baterie. Mezi obdélníkovými panely bez spár prosvítá v hloubce tak tří centimetrů kov. Když tomu chceme přijít na kloub a zkoumáme spáry zblízka a přitom nepatrně zatlačíme na obdélník – čeká nás překvapení: obklad se vyklopí a my nahlédneme do kovového, dokonale utěsněného prostoru. Každý z obdélníků v sobě skrývá asi 10 cm hlubokou poličku. A pokaždé jinak vybavenou – jednou jsou tu kořenky, podruhé panel na nože, ve třetí je místo na skleněné dózy či jiné drobnosti. Jen tři panely mají kovové madlo, ostatních asi 8 je dokonale utajených a reaguje na dotyk. Skleněné obklady jsou zakončeny nepřetržitou řadou těsně vedle sebe umístěných asi půlmetrových zářivek, které jsou shora opatřeny elegantní oblou stříškou z matného kovu a za kterou si světlo natáčíme dolů nebo do prostoru – zářivka má čtyři polohy.
Když se seznámíme se všemi tajnostmi této části kuchyně, čeká nás prohlídka ještě druhého modulu – naproti stojí asi dvoumetrový korpus – opět krásný, opět dokonale zpracovaný, dvířka opět reagují na lehký dotyk a varná deska s multifunkční troubou zase patří do skupiny absolutně dokonalých výrobků. -ag- Foto: SIRIUS DESIGN