Spojení dnešního nábytku a nábytku ze třicátých let 20. století může jít někdy překvapivě dobře k sobě; třeba právě v případě velké obytné kuchyně. Nemáme teď právě na mysli, že bychom si sem dali 70 let starou kredenc a k tomu supermoderní metalový jídelní kout. Ne, samozřejmě že to zkusíme udělat právě naopak - zkombinujeme supermoderní pracovní část s dobovou částí jídelní a relaxační. Zařízení interiérů ze třicátých let je naprosto čisté a stylové a shledáváme je v mnohých ohledech naprosto moderní. Ještě dnes nám slouží sestavy i solitéry, které jsou funkční, jednoduché, krásné a v pravém slova smyslu stále aktuální, ačkoliv nás od jejich vzniku dělí třeba více než 70 let. Přesto a proto přinášejí do naší dnešní kuchyně to pravé - ducha domácí pohody, dojem útulnosti a zabydlenosti. Jde jen o jediné – správně nové a staré zkombinovat, vybrat jednotlivé staré kusy nábytku s citem. Inspirovat se můžeme třeba v knihovně, kde by nám do čítárny prezenčně mohli půjčit staré časopisy zabývající se interiérem, bydlením, životním stylem či módou. Tam všude bychom měli najít obrázky dobového nábytku. Nebo si jednoduše nenecháme ujít pár starých filmů - počkáme si na klasické filmy pro pamětníky ze třicátých let a několik jich pozorně zhlédneme. Pomineme tentokrát děj a zaměříme se na prozkoumání toho, co nám možná vždycky uniklo, ačkoliv jsme film už viděli mnohokrát. Podíváme se na interiéry. Všimneme si, jakou židli přisunul Oldřich Nový Adině Mandlové. U jakého stolu se odbýval oběd. V jaké pohovce odpočívala Nataša Gollová. Jak vypadal celkový interiér jídelny či baru. Podíváme-li se na filmy z tohoto úhlu, budeme překvapeni moderností a účelností krásného nábytku. Otázka zní, jestli ten krásný originální nábytek můžeme ještě dnes někde najít. Odpověď zní kladně - a na možnosti, kde jej sehnat, se podíváme hned příště. -ag-