Čerstvá zelenina nám přijde vhod v každém ročním období, v zimě si na ní však pochutnáme dvojnásobně. Pokud si ji vypěstujeme sami a budeme sledovat, jak nám roste před očima, určitě se náš požitek ještě znásobí. Některé druhy zeleniny a bylinek můžeme pěstovat i poblíž okna v květináči nebo v truhlíku. Asi nejlépe nám porostou v kuchyni, kde bývá kromě přiměřené teploty i dostatečná vlhkost vzduchu. Stanou se tak nejenom trvalou zásobárnou čerstvého koření, ale i estetickým doplňkem kuchyně, který zpříjemní naše stolování. Řeřicha setá Patří k nejméně náročným rostlinám, které můžeme pěstovat prakticky kdykoliv a kdekoliv v bytě. Zcela postačí, když na světlém místě připravíme misku, kterou vysteleme vatou a necháme nasáknout vodou. Tu hustě posypeme drobnými semínky, a pak už jen budeme čekat, až vzejdou. Přibližně do 10 dnů nám vyrostou slabé výhonky podobající se jarní travičce. Mají jemně štiplavou chuť, která připomíná ředkvičku. Jakmile dosáhnou velikosti okolo 3 cm, můžeme je začít postupně stříhat a přidávat je do polévek, salátů nebo s nimi jenom posypat namazaný chléb. Jejich konzumací dodáme svému tělu především vitamín C, který je právě v zimním období velice potřebný. Pažitka Nevyklíčí nám sice tak rychle jako řeřicha i ji však můžeme sklízet po celý rok. Pokud jsme si včas sazeničky těchto rostlinek nahrnkovali a po přejití mrazů uložili v nevytápěném sklepě, můžeme již nyní jednotlivé květináčky přenášet do bytu k rychlení. K zalévání použijeme vlažnou vodu. Pažitku využíváme především jako zelené koření. Po rozsekání na co nejdrobnější kousky ji přidáváme do řady pokrmů, vždy však jen v syrovém stavu. Můžeme ji použít k ozdobení pečeného masa, ryb, salátů nebo obložených chlebíčků. Tato aromatická rostlina podporuje trávení, zlepšuje chuť k jídlu a do určité míry působí i na snižování krevního tlaku. V čerstvém stavu obsahuje velké množství vitamínu C. Petržel I tuto rostlinu je možné pěstovat přes zimu v bytě. Nejlépe se k tomu hodí květináče s postranními otvory, tzv. petrželáky, které můžeme zavěsit na strop. Lze ovšem použít i obyčejný květináč, který postavíme na parapet. Tím vytvoříme nejenom užitečný, ale též estetický prvek naší kuchyně. Při pěstování v domácnosti obvykle postupujeme tak, že před začátkem zimy vyryjeme část kořenů kadeřavé petržele a zasadíme je do nádoby, kterou postavíme na světlé místo a podle potřeby zaléváme. Pakliže jsme tuto příležitost promeškali, můžeme docela dobře podniknout náhradní řešení. Petržel není příliš náročná na půdu, a tak se jí daří i v pouhém talíři s vodou. Stačí, když položíme vrcholové odřezky kořene na talíř, zalijeme trochou vody a necháme rychlit na teplém a světlém místě. Petržel používáme zejména jako přísadu do polévek a k ozdobě jídel. Do polévky by se však měla přidávat až těsně před jídlem, aby se varem nezničil vitamín C, který je obsažen v nati. Kořen petržele zase obsahuje velké množství vitamínu A, ale také komplexu B a C. Kerblík Patří k velice nenáročným bylinkám, které rostou i v bytě bez ohledu na roční období. I když se mu nejlépe daří v polostínu na otevřeném stanovišti, kde dorůstá výšky 30 až 60 cm, poroste nám i v truhlíku na balkóně nebo na okenním parapetu v chladnější místnosti. V takovém případě ho vysejeme do jediného řádku uprostřed, který později vyjednotíme na vzdálenost 10 cm. Na Vánoce nám přijdou vhod bylinky vyseté v září nebo začátkem října. Sklizně ze současného výsevu se dočkáme někdy na začátku jara. K přímému konzumu používáme zejména čerstvé listy, které silně aromaticky voní a mají nasládlou kořeněnou chuť. Když je nařežeme nadrobno, můžeme jimi kořenit omáčky, pomazánky, ale též nejrůznější druhy salátů. Sušená rostlina se pak používá na grilovanou drůbež, do omáček a k ochucení smažených vajíček. Kerblík obsahuje vysoké množství vitamínu C, a tak je kromě koření považován i za léčivou rostlinu. Užívá se zejména při dietě a žaludečních obtížích. -st-