Z celých letošních velikonoc zbývá jenom jedno odpoledne a mnozí z nás už možná začínají registrovat, že jsme si za ty tři dny nebezpečně rychle navykli na dobré jídlo a pití. Zvyknout si lze opravdu rychle, několikadenní pohoda u prostřeného stolu i u večerní televize dělají divy. Odvyknout si však zvýšenému příjmu dobré stravy dá někdy práci. Zítra možná budeme nervózní a něco nám bude celý den chybět. Budeme třeba mlsně obhlížet výlohy řeznictví (tak jako před velikonocemi) nebo cukrárny a hledat tam něco na zub. Náhle nabobtnalý objem pasu nás ale přinutí alespoň něco maličko s tím udělat. Rozhodně nenasadíme už rovnou zítra redukční dietu, spíše budeme rozumně počítat s tím, že organismus bude pár dní nejspíš trochu rozhozený. Dáme si něco odlehčujícího, co ale zároveň aspoň trochu pohladí chuťové buňky; bude to lepší a efektivnější, než se zbytečně týrat hlady. Ať už si dáme cokoliv, měli bychom ale rozhodně zvýšit příjem tekutin. Na roztažený žaludek, proti hladu a nemístné chuti na sladké i mastné pomůže pití většího množství vody. Koupíme třeba basu minerálky, maximálně jemně perlivou - přemíru bublinek a sladkých drinků si necháme na jindy. Ale na druhou stranu - klidně si dejme k večeři třetinku plzeňského piva, které odkyselí žaludek i trochu zasytí. A aby zase nepovzbudilo hlad, dáme si ještě střídmý krajíček tmavého chleba s máslem, salátem a rajčaty. Od přejídání nás může odvrátit také velký a hodně dobrý zeleninový salát podle naší chuti – klidně do něj můžeme přidat i vejce (raději více bílků než žloutků). Také můžeme v kuchyni využít mladých rašících listů kopřiv. Z nich se dají připravit opravdové lahůdky jako například výborné pomazánky, nádivky, polévka, omáčka anebo opět salát. Uděláme si jej půl napůl s hlávkovým salátem, čínským zelím nebo čekankou. -ag-