Málokteré dítě řekne “já chci napít vody z vodovodu“, ale pokud to řekne, můžeme se zaradovat. Děti mají žízeň pořád – a pokud nemají, musíme je zase hlídat, aby pily a měly zajištěný dostatečný přísun tekutin. Když ratolest požádá o čistou vodu, máme vyhráno - je vidět, že není závislá na sladkých nápojích. Voda z veřejného vodovou je nápoj pro dítě nejvhodnější – je vždy chlazená a dobře uskladněná (tím je myšleno, že se nepovaluje v napůl vypité plastové lahvi někde na sluníčku) a hlavně je kontrolovaná, bez choroboplodných zárodků. Pokud je voda z vlastní studny, tam je situace jiná, voda může někdy obsahovat škodlivé látky. Minerálky je u dětí nutné střídat a nedávat je jim jako výhradní nápoj – když dosáhneme toho, že dítě vypije z celkového množství zhruba třetinu neslazené přírodní vody, třetinu minerálky a zbytek připadne na slazené nápoje – je to v pořádku a lepší už to asi nebude. Je velmi důležité, čím se voda sladí. Ideální je med. V tom by totiž – paradoxně – v ideálním případě měl být opět jenom med. Ne vždy to je pravda, jak vyplývá z průzkumů složení a objevených falšovaných a „nastavovaných“ medů cukrem a podobně. Ale není v něm jako v průmyslově vyráběných a dětmi milovaných sirupech žádné barvivo, zvýrazňovač chuti, aromata, stabilizátory a konzervanty. Pokud už zvolíme sirup, opravdu dobře čteme složení: v drtivém procentu případů jsou v něm umělá sladidla, čímž se výrobci chlubí (etiketa hlásá „bez cukru“!) a což bychom svým dětem právě dávat neměli. Na trhu jsou ale už i sirupy, kde výrobce naopak oznamuje, že jsou „bez umělých aromat a barviv“. Jako sladidlu dáme v sirupu vždy přednost cukru a ještě lépe glukózovému sirupu před aspartamem! Pokud jde o barvu - čím méně barvený sirup je, tím lépe pro ledviny našeho dítěte, ale tím méně bude ten sirup dítě zajímat. Z jeho hlediska je to jasné: čím oranžovější nebo malinovější jazyk potom má, tím lépe. Takové potěšení mu musíme nějak nahradit. Bez námahy dětem vymyslíme velmi efektní koktajly. Nápady, návody a recepty na ně přineseme příště. Do té doby se můžeme poohlédnout po dětské koktajlové výbavě – slámkách, míchátkách, ozdůbkách a třeba i nových sklenkách (nejlépe po veselých barevných plastových pohárcích, ale dítě kolikrát potěší a přinese mu pocit dospělosti i to, když mu dáme limonádu do poháru na nožce). -ag-