Pokud v dnešní době kupujeme nádobí – ať už jakékoliv, naší snahou je, aby se co nejvíce kusů dalo bez problémů umýt v myčce. A to i s výhledem, že si myčku hodláme pořídit teprve za nějakou dobu. Týká se to jídelních souprav – stolního porcelánu, skla a také příborů, na které se dnes podíváme trochu blíže…. K základní sadě příborů patří: jídelní příbor (lžíce, nůž, vidlička), o něco menší dezertní příbor, kávové a moka lžičky, vidlička na moučník, příbor na přílohy (poněkud širší lžíce a vidlička). Základní kusy pak doplňuje náčiní na servírování jednotlivých chodů: naběračky na polévku a omáčky, velké lžíce na zeleninu, dlouhé vidličky na maso, ploché lopatky na servírování dortů. Promyšlený nákup příborů Při nákupu příborů se držíme svého stylu – nakupujeme podle toho, jaký máme interiér, kde budeme stolovat, na jakém stole, jakou porcelánovou jídelní soupravu, zda moderní nebo retro styl…, a tomu všemu by měly odpovídat příbory. K modernímu designu porcelánu volíme výjimečné a dokonalé tvary příborů vysokého lesku. K bílému porcelánu můžeme zvolit barevně extravagantnější příbory, například v kombinaci nerezu a černého dřeva. K cibuláku mohou být příbory kombinované s jednoduchou porcelánovou rukojetí, samozřejmě už bez dekoru. V praxi to vypadá tak, že většinou máme dvě příborové soupravy a ty různě střídáme, nebo k jedné základní dokupujeme další kousky. To mohou být kleště na chřest, nože na sýry, vidličky a kleště na šneky, příbory na porcování a příbory na pečeni, vidličky na fondue, kleště na pečivo, také lžíce na polévku v šálcích mají trochu jiný tvar. Dokoupit můžeme i ploché lžičky na zmrzlinu. Ale i na další jídla můžeme mít speciální náčiní. Zejména pokud jsme milovníci ryb a darů moře, možná se neobejdeme bez lžiček a nožů na kaviár, nožů a vidliček na ústřice, vidliček a kleští na humry, lopatek na sardinky a tak dále. Rozhodně budeme potřebovat více dezertních, kávových a moka lžiček - ty jsou potřeba mnohokrát denně a jako nejmenší kousky v kuchyni se stále ztrácejí. Příště se podíváme na to, jakým způsobem tohle všechno stolní náčiní aranžujeme na stůl kolem talířů. Příbory potřebují péči a citlivou údržbu Nejlépe se samozřejmě udržují příbory z jednoho materiálu, tvarově jednoduché, bez prohlubní. O příbory se musíme starat podle určitých zásad. Není například vůbec dobré nechávat na nich zaschnout zbytky jídla, i když myčka si poradí opravdu se vším. Lépe je buď mýt hned, nebo příbory opláchnout; zaschlé zbytky i na nerezové oceli totiž časem mohou vytvořit ošklivý povlak. Pozornější péči potřebují příbory vyrobené ze dvou odlišných materiálů: oceli a tlakem tvarovaného dřeva, nebo s celodřevěnou rukojetí, rukojetí keramickou či porcelánovou. Protože dřevo nasává vodu (i když právě u příborů musí být velmi odolné), nenecháváme příbory kombinované s jakýmkoliv dřevem ležet ve vodě; příbory by se mohly poměrně rychle poničit - bobtnaly by a popraskaly. Co se obecně příliš neví, je, že nerez ocel nám může definitivně poškodit příbory i jiné nádobí ze stříbra. Proto nikdy oba druhy nemyjeme dohromady - pokud myjeme ručně, nejdříve umyjeme stříbro a necháme je oschnout mimo sušák na nádobí, aby co nejméně přicházelo do kontaktu s ocelovými příbory, kuchyňskými noži a podobně. Velmi staré příbory, ať stříbrné, alpakové, nebo pozlacené, myjeme pro jistotu ručně - určitě k nim totiž nemáme návod, jaké zacházení snesou. Porcelánové nebo keramické části opatrně čistíme jemným hadříkem za pomoci šetrného neabrazivního čisticího prostředku. U nově zakoupených sad se držíme doporučení výrobce. Ten by měl uvádět, jaká je doporučená teplota mytí, optimální způsob sušení, zda mýt v myčce či pouze ručně. -ag-