Libanonci jsou stejně jako všechny středomořské národy velmi družní a jídlo je pro ně hotovým obřadem. Na počátku stolování se na stůl nosí olivy, které už předznamenávají, že všechno jídlo je většinou připravováno právě na panenském olivovém oleji. Pak následují předkrmy studené i teplé ve velkém výběru často doplňované o česnekovou pastu, rajčatovou, jogurtovou a paprikovou omáčku. Následují zeleninové saláty. Nejtypičtějším je petrželový, který se připravuje z petrželové natě, rajčat, cibule, máty, drcené pšenice, namočené ve vodě, citrónové šťávy, olivového oleje a soli. Po předkrmu se servíruje maso grilované na dřevěném uhlí. Často se používá několik druhů masa k výběru – oblíbené je skopové, kuřecí nebo ryby (oblíbená je mořská panna, mořský vlk, růžová pražma, případně losos). Maso může být také mleté v podobě nejrůznějších karbanátků nebo se také často připravuje na jehle. Ke grilovanému masu se podává grilovaná zelenina. Jako příloha slouží rýže nebo libanonský chléb. Po hlavním jídle následuje výběr sladkostí Často je nahrazuje nejrůznější ovoce – především vodní meloun, žlutý cukrový meloun, čerstvé fíky, hroznové víno, citrusy, meruňky, broskve a kyselejší jablka. Popíjí se arak – anýzová pálenka (tou se často celé stolování začíná), také je velmi oblíbené libanonské víno vysoké kvality, především dezertní. Mnozí však dávají přednost čerstvým ovocným šťávám. Pije se také řidší chlazený jogurt nazývaný airan, doplněný o česnek, mátu a sůl. Na závěr hodování se podává arabská káva připravovaná v džezvě s drceným kardamomem nebo černý čaj s čerstvou mátou. K rychlému občerstvení na cestách či jako svačina slouží arabský chléb, který se plní sýry, nebo masem, případně čerstvou zeleninou. Stočí se do ruličky, a tak se pak pojídá. Symfonie chutí aneb nahlédnutí Libanoncům pod pokličku Oblíbeným hlavním pokrmem bývá kafta. Jde o jehněčí mleté maso, k němu se přidá jemně krájená cibule, petržel, červená i zelená paprika, česnek podle chuti, sůl, mletý bílý pepř, mletá skořice a mletý hřebíček. Ze směsi se vytváří jakýsi špíz, který se peče na grilu, nebo karbanátek, a ten prožívá poslední fázi své přípravy v peci. K oblíbeným pokrmům libanonského venkova náleží řada zeleninovo-masových jídel, v nichž hlavní roli hraje okra. Jedna z variant se připravuje takto: Kuchař si nejprve připraví malé kousky jehněčího, případně kuřecího masa. Rozpustí v hrnci máslo, na něm osmahne drobně nasekanou cibuli a česnek. Přidá čerstvá oloupaná rajčata nebo čerstvou rajčatovou šťávu, vodu a především na kostičky pokrájenou okru. Vše nechá společně vařit tak dlouho, až maso změkne. Pak přidá sůl, mletý pepř, sušený mletý koriandr. Po dovaření se do pokrmu ještě vloží na drobno posekaná čerstvá zelená nať koriandru a nechá se povařit tři minuty. Poté se přidá citrón a jako příloha se k pokrmu podává rýže nebo směs rýže a krátkých vlasových nudlí, které se po orestování vaří společně s rýží. K oblíbeným sladkostem patří baklava. Vyrábí se z listového těsta, které se dobře rozvaluje až na tloušťku papíru, a připraví se tak celkem 10 – 15 plátů (vrstev). Každá vrstva se natírá máslem, sype drcenými pistáciemi, vanilkovým cukrem, potírá se či spíše postřikuje růžovou vodou (z okvětních plátků růží). Podle chuti tam můžeme přidat i med. Placka se peče dočervena. Zatím je třeba si připravit cukrový sirup. Smíchá se cukr s vodou, s citrónovou či pomerančovou šťávou a medem, musí vzniknout velmi hustý roztok, který se rozlévá na obsah pekáče po vytažení z trouby. Po vychladnutí se baklava nakrájí na nejrůznější kousky. -daš- Související článek Libanonská kuchyně