Pod vlivem horka ztrácíme jistou ostražitost a občas koupíme něco „prošlého". Doma pak vybalíme leccos, o čemž až dodatečně zjistíme, že tohle bychom už jíst asi neměli. První zásadou v letním období by proto mělo být přečíst si dobře datum spotřeby. Zásadou druhou je nakupovat pouze správně skladované potraviny – třeba rozhodně nehodit do košíku jogurt, který má sice správné datum a je podle označení nezávadný, bohužel je ale také přitom úplně teplý. Nacházíme ho sice správně v chladicím pultu, ten je ale evidentně rozbitý a vůbec nechladí. A nakonec bychom si měli osvojit zásadu třetí – a totiž v horku se některým potravinám úplně vyhnout a na čas je jednoduše vynechat. To „na čas“ znamená do doby, než se zase venku ochladí (což ale neznamená, že po týdnu teplot kolem 30 °C se první den po ochlazení vrhneme na majonézové saláty a uzeniny!). Mezi takové rychle se kazící rizikové potraviny patří zejména majonéza a majonézové saláty, paštiky, měkké uzeniny, dorty a cukrářské výrobky s krémy a šlehačkou. Opatrní musíme být také na maso, vejce, mléko, šlehačku, zmrzliny a ryby. U masa nereagujeme na různé výhodné akce s porcovaným masem v plastových vaničkách a zejména s masem mletým. Sice ušetříme pět korun, ale lehce se může stát, že si neušetříme nejednu nepříjemnost, zejména když maso nespotřebujeme hned, ale ještě ho doma necháme nějaký čas v chladničce. Potraviny by měly zůstat prochlazené celou cestu z chladného obchodu až do chvíle, než je doma zase dáme do chladničky. Pro maso, vejce, čerstvé mléko a jogurty - případně i ty nezbytné buřty na oheň – chodíme v létě do obchodu zásadně s chladicí taškou. Ta má uvnitř fólii nebo polystyrenovou vrstvičku. Případně do ní na odchodu hodíme z mrazničky zmrzlou kostku s chladicím médiem. Nebylo by nám totiž nic platné držet se zásad nakupování čerstvých správně vychlazených potravin, když je pak dáme do rozžhaveného auta, načež si ještě odskočíme do banky nebo koupit boty. -ag-