A zároveň nás šidí o výbornou chuť? Při příliš rychlé přípravě omáčky na těstoviny, protože dnes do třetice hovoříme právě o dobře připravených těstovinách. Co má tomatová omáčka na špagety společného s jakoukoliv jinou těžší a mastnější omáčkou? Musí se vařit dlouho, pomalu, nechat ji lehce probublávat, aby se všechny chuti spojily a prostoupily. V tomto případě chuť zralých rajčat, česneku, olivového oleje a bazalky. Bylo by tedy chybou nejdříve dát vařit těstoviny a mezitím rychle udělat omáčku. Postupovat musíme opačně - začneme s omáčkou, a to nejméně ve čtvrthodinovém předstihu. Když pak házíme špagety do vroucí vody, omáčka by se měla vařit už alespoň deset minut a vypneme ji pak společně s těstovinami. Další spěch, který se nám vymstí (a nakonec okrade o čas, kdy z omáčky musíme lovit spoustu ostrých stočených úlomku tomatových slupek) je ten, když použijeme neloupaná rajčata. Ta z konzervy jsou bez problému, ale čerstvá je opravdu třeba spařit a oloupat. Když ale opravdu nemáme čas, použijeme „tříminutové“ těstoviny a na ně omáčku česnekovou, což je v podstatě jen olivový olej s kousky česneku. Vtip a výsledná chuť tkví jenom v naprosto přesné přípravě. Zatímco vaříme těstoviny, oloupeme a nakrájíme na velmi tenké plátky česnek. Olivový olej dáme na pánev a opatrně ohříváme; když je horký, ale ne příliš, přihodíme česnek a ihned mícháme. Olej se nesmí příliš zahřát a česnek se nesmí připálit, ani zčernat, ani ztmavnout, musí být jen zlatavý a křoupavý (ale ne zase světlý, měkký a nasáklý olejem). Proto nad pánví pozorujeme s laboratorní přesností teplotu a vystihnout musíme přesnou chvilku, kdy olej s česnekem nalijeme na hotové těstoviny. Ty v tomto případě musí být již hotové a scezené. Jakmile bychom se během přípravy omáčky jen pár vteřin věnovali sezení, česnek by se nám určitě připálil. Takové jídlo je hotovo skutečně do pěti minut, přičemž to není žádný fast food, je to v podstatě výborná „teplá večeře“. -ag-