Servírování zeleninových salátů je lehké jen zdánlivě. Dnes už se saláty nešetří, porce jsou mnohem větší a nádobí tomu často neodpovídá. Hlavním problémem je tady nedostatečná velikost misek, které většinou poddimenzujeme. U salátů z drobných kousků (jako je salát mrkvový) to tak nevadí. Problém nastává u salátů listových, kde jsou jejich součástí větší kusy různých druhů hlávkového salátu. Z malé misky se pak nejí pohodlně – po prvním zanoření vidličky nám začnou listy různě přepadávat na ubrus.

Z běžného nádobí, které máme doma, se tak salát nejpohodlněji konzumuje z polévkového talíře: ten je pro tento účel lepší hlubší než mělčí, ve tvaru misky, bez širokých okrajů. K salátu podáváme vidličku a vždycky ubrousek. Pokud máme salát opravdu skoro denně a zvykli jsme si na něj, můžeme investovat a pořídit nějakou tu salátovou soupravu. Skládá se ze salátové servírovací mísy a hlubších salátových jídelních misek – vše v jednotném designu. Koupíme také menší vidličky. Celkem efektní variantou jsou pak misky na nožce, z těch salát opravdu chutná o něco více. Jsou podobné jako poháry na zmrzlinu, ale poohlédneme se po co největších.

Mísa, ve které salát vytváříme, mícháme a poté necháme zchladit, by měla být dostatečně velká a opět hlavně hluboká, abychom salát pohodlně promíchali. Má být z materiálu, který nepřijímá (a tedy také nevydává) žádné pachy, aby salát nechytil příměsi, které do něj nepatří. Je to zejména pach cibule nebo česneku, jak se někdy stávalo u starších typů plastů. Ideální je tak úplně hladká mísa porcelánová.

Po vychlazení dáme salát na stůl v původní míse, aby si každý sám naložil podle chuti. Můžeme ho ale také rovnou naložit každému na misku sami.

Pokud jsou okraje míchací mísy příliš „zapatlané“ majonézou nebo jinou zálivkou, nebo při slavnostních příležitostech, salát přeložíme do mísy parádnější. Při jeho překládání si počínáme rychle a šetrně, abychom hlavně listovou zeleninu manipulací neponičili. Nejrychlejší je salát přesypat a potom zbytky setřít stěrkou.

-ag-
Foto: Sagaform