...ale komu by se na to chtělo nonstop myslet? Plýtvat je pohodlné, žijeme v klidu – přesně do chvíle, kdy otevřeme fakturu za vodu, plyn a elektřinu. Udělejme to tedy tak, abychom na to myslet příliš nemuseli a zejména ve své kuchyni se všechno snažme zařídit tak, aby se pokud možno šetřilo automaticky.

Každá kuchyně je opravdové energetické centrum domácnosti, hotová továrna, kde je - pokud jde o energie – maximálně propojeno všechno se vším. A to znamená, že v kuchyni se dá z celého bytu zřejmě nejvíce ušetřit, nebo také nejvíce vyplýtvat.

Příkladem může být třeba i fakt, že v kuchyni se častěji než kde jinde otevírá okno a pouští se ven teplo. Často zbytečně.

V kuchyni se jednotlivé typy energií doplňují a překrývají. Například hlavní činnost, která se v kuchyni odehrává, tedy obecně „vaření“, ale ještě spíše vaření plus pečení v troubě, na čas může částečně doplnit topení v místnosti, na kratší časové úseky je nahradit. V některých případech by bylo zajímavé zjistit, zda právě ten typ topení, který máme v celém bytě, není do extrémně využívané kuchyně vůbec předimenzovaný. Pokud jde o jednotlivé místnosti bytu, právě v kuchyni, potom v ložnici a předsíni stačí nejnižší teplota.

Kdybychom chtěli ovšem jít do detailů, spíše pro zajímavost a jako úsměvný detail musíme konstatovat, když už hovoříme o topných zdrojích, že i my sami jsme tepelným zdrojem; každý z nás vydává kolem 150 W, někdo více, může to být až 200 W. Tři kuchařky, které spolupracují třeba na velké večeři nebo pečení cukroví v malé kuchyni, už vydají nějaké teplo!

Tolik na úvod na téma úspory energie, příště přineseme konkrétní „seznam“ všeho, čím se dá v kuchyni v dlouhodobějším horizontu ušetřit; ať už kombinací promyšlených postupů, ale i naprostých, na první pohled nedůležitých maličkostí.

Kuchyňské plýtvání má mnoho podob: ať už je to zbytečné svícení a navíc nevhodnými žárovkami, nevyužívání zbytkového tepla, ale třeba i vaření příliš velkých porcí a neodhadnutí surovin.

-ag-Foto: Archiv In