Tato otázka by jistě dnes nejednoho Čecha přivedla do rozpaků. Většině z nás připadá zcela nepředstavitelné konzumovat tohoto slizkého tvora – škůdce našich salátů či docela roztomilou postavičku z dětských pohádek. Jiné je to asi ve Francii, vybaví si nejeden z nás prapodivné jídelní zvyky země galského kohouta, kde jsou šneci, stejně jako žabí stehýnka či ústřice na běžném jídelníčku. A přitom to není tak dávno, kdy se i tyto lahůdky běžně objevovaly na kuchyňském stole našich předků.

Otevřeme-li dokonce kuchařku Magdalény Dobromily Rettigové, najdeme tyto dobrůtky v oddělení postních jídel.

Takže zbavme se předsudků a pojďme ochutnat pochoutky ze šneků. Jejich příprava není příliš složitá a vyjde nás nesrovnatelně levněji než šneci po francouzsku podávaní v luxusní restauraci a navíc můžeme stoupnout v očích svých přátel, když jim nabídneme tuto prozatím u nás nezvyklou delikatesu.

Příprava šnekůŠneci bývají ve Francii vyhledávanou pochoutkou odedávna. K nejslavnější specialitě patří tzv. hlemýždi po burgundsku. K zajímavostem patří, že tato pochoutka bývá v Burgundsku i v Paříži připravována z jedinců dovážených z českých zemí. Takže nasbíráme-li si po dešti vypasené hlemýždě, máme po ruce tu nejvybranější a navíc čerstvou surovinu.

Hlemýždi po burgundskuChceme-li připravit šneky jako hlavní jídlo pro 4 osoby, musíme si opatřit více jak 40 šneků. K nim přidáme 25 dkg tzv. šnečího máslíčka, což je směs jemně usekaných šalotek, stroužků česneku, zelené petrželky, jemně mletého nového koření. Toto vše se pak utře s pravým kravským máslem, řapíkem celeru, 2 cibulemi, 1 mrkví, solí, pepřem, svazkem tymiánu, petrželky, bobkového listu a česneku, sklenkou bílého suchého vína.

Hlemýždě nejprve posypeme 3 lžícemi soli a necháme je v tomto solném kabátku minimálně 2 hodiny. Pak je několikrát propláchneme studenou vodou, a tak je zbavíme slizu. Připravíme si větší množství vroucí vody a do ní hlemýždě vhodíme a necháme je povařit alespoň 15 minut. Pak je vyjmeme a znovu propláchneme studenou vodou. Vytáhneme je z ulit, rozřízneme šneky podélně a vyjmeme jim střeva. Připravíme si silný vývar ze zeleniny a koření, vložíme do něho hlemýždě a na mírném ohni je vaříme přibližně 3 hodiny. Pak je necháme ve vývaru vychladnout. Hlemýždě pak vložíme do vymytých ulit a přidáme tam šnečí máslíčko a uložíme do chladničky na 24 hodin. Druhý den vložíme připravené hlemýždě do trouby zapéci, podáváme horké.

Hlemýždi po narbonneskuPro 4 osoby si připravíme přibližně kolem 40 hlemýžďů, dále přidáme ocet, sůl, pepř, bobkový list, olivový olej, 3 - 4 stroužky česneku, hustou majonézu.

Hlemýždě zavřeme do prázdné místnosti – nejlépe dlážděné, kde je ponecháme o hladu několik dní, aby se dobře vyčistili. Pak je vhodíme do vlažné přesolené a silně okyselené vody. Necháme je v této tekutině několik hodin máchat, přičemž roztok několikrát obnovíme. Poslední voda bude již zcela studená. Tak zbavíme hlemýždě slizu. Pak je vložíme do osolené a opepřené vody s bobkovým listem a vaříme je do té doby, dokud se neuvolní z ulity. Pak je vyndáme z vody, rozřízneme a vyvrhneme vnitřnosti. Do kastrolu nalijeme olivový olej, osolenou a opepřenou vodu, 3 - 4 stroužky česneku a necháme vše společně povařit. Poté přidáme hlemýždě a pod pokličkou vše dohromady dusíme. Mezitím si připravíme hustou majonézu ze dvou žloutků, přidáme do ní několik uvařených a v hmoždíři utlučených mandlí a dobře ji rozmícháme s trochou mléka a vlažné vody. Případně použijeme už majonézu hotovou. Majonézu vlijeme na hlemýždě a ještě je na mírném ohni dusíme, podáváme s francouzskou bagetou.

Nadívaní šneci podle Magdalény Dobromily RettigovéUvař kopu (60) šneků v slané vodě, pak je vyndej z domků, uřež ocásky, přemej je v soli, očisti je patřičně a nech je buď v rybí, aneb je-li to v den masitý, v hovězí polévce ještě vařit, aby lépe změkli – domky vymyj v soli a nech je vysáknout.

Pak dělej nádivku: na kopu šneků utři půl libry (26 dkg) másla a půl libry rozetřených a čistě přemytých sardelů, dej k tomu z půl citrónu drobně krájenou kůrku, trochu květu, asi 2 neb 3 stroužky se solí dobře utřeného česneku, trochu majoránky a strouhané žemličky tolik, co za dobré uznáš, aby patřičná nádivka byla. Pak dej do domků vespod vždy kousek nádivky a jednoho šneka a vyplň zase domek nádivkou tak, až jsou tak jako prve doplněné. Tak do nich nalij té polévky, co se v ní šneci vařili, a podlij je tím: nech je asi čtvrt hodiny v troubě trochu opéct a dej je na stůl. Taktéž se můžou i na rošt, na takový, již k tomu cíli s důlkami zaopatřený, plech dát a na uhlíčku opéci nechat; lépe jest ale, když trochu omáčky pod nimi.

Šneci na způsob karbanátků po česku dle mé babičkyMoje babička byla prostá žena. Nikdy nebyla ve Francii ani v luxusní pražské restauraci, kde by se podávali hlemýždi, přesto uměla tuto pochoutku připravit. Pomáhala kdysi za 1. republiky v automatu na rohu Králodvorské a Celetné ulice a šneky uměla připravit, protože tehdy je tam prodávali stejně jako chlebíčky.

Vždy mi zdůrazňovala, že je musela nejprve dát do sklepa vytrávit. Když byli vytrávení, vhodila je do vroucí vody a nechala je vařit do té doby, než se dali vyndat z ulit. Ulity pořádně vydrhla, hlemýžďům vyvrhla vnitřnosti. Hlemýždí maso rozsekala ostrým nožem na co nejdrobnější kousky, to smíchala s drobně pokrájenou houskou namočenou v hovězím vývaru, přidala dle chuti jemně strouhanou cibuli, stroužky česneku utřené se solí, majoránku a trochu pepře. Do směsi zamíchala ještě žloutky a sníh z bílků, byla-li směs příliš řídká, zahustila šnečí karbanátky strouhankou. Směsí naplnila ulity, které dala zapéct do trouby na pánvi vymaštěné máslem, hotové pak podávala s citrónem a s francouzským chlebem.

Dobrou chuť.

-daš-