Stejně jako je rozdíl mezi „svatebním“ slavnostním jemným vývarem a mezi držkovou polévkou, ve které stojí lžíce – existuje i rozdíl mezi talíři, na kterých polévky předkládáme. Počasí momentálně vyžaduje horkou polévku. Ale z čeho ji sníme, nad tím snad ani nepřemýšlíme. A přece jen když se podíváme blíže a pozorněji na polévkové talíře, uvědomíme si, že možností, variant je nepřeberně. A co je důležité - každá polévka vynikne v jiném typu talíře. A charakter polévky zdůrazní nejen tvar talíře, ale také jeho barevnost, vypracování a kvalita porcelánu. O tom, že to však není jediný možný (i když nejpoužívanější) materiál, svědčí to, že se objevují i talíře keramické, a někdy i rarity, jako jsou talíře dřevěné, skleněné či z jedlých materiálů. Talíře – misky Jsou bez jakýchkoliv okrajů, rovnou se svažující ke dnu – pozvolněji nebo strměji. Mohou tak být hlubší, mělčí, širší či uzavřenější. Vždycky skvěle vypadají v bílé, ale také v pastelových barvách. Tento typ talíře má širší použití – kromě polévky do něj můžeme připravit různé druhy salátu, zaměnit jej můžeme také za mělký talíř zejména menším dětem. Ale doma na jeho mělčích variantách můžeme servírovat jídla i dospělým – kromě hustých polévek v něm předložíme hutné či polotekuté pokrmy jako francouzské brambory nebo šunkofleky. Polévkové talíře s okrajem Jsou nejslavnostnější. Už proto, že okraj se přímo nabízí převzít zdobnou funkci. Lem talíře může být pojednán nepravidelně, mohou na něm být různé vlnky, „vykousnutí“ nebo prolamování. Výzdoba okraje talířů je barvená nebo plastická (různé vystupující pecičky či jiné motivy). O tom, že nejméně bývá často nejvíce, svědčí snad nejelegantnější talíře s jemnou zlatou či stříbrnou linkou na okraji. Občas se tato tenká linka vyskytuje v červené, zelené nebo kobaltově modré barvě. V talířích s okrajem, vyrobených z jemného porcelánu, nejlépe vyniknou čisté vývary, ale také jemné polévkové krémy. -ag-