Téma malé kuchyně zůstává v našich podmínkách paradoxně opravdu velkým tématem, uvážíme-li, že takových kuchyní jsou v naší zemi statisíce. Maličké kuchyně, které to vlastně jsou? Z jaké doby pocházejí? „Paneláková“ kuchyňka (v bytech 2+1) ze 60 - 70. let byla velmi úzká a měla okno. V garsonkách 80. let zase byl otevřený kuchyňský kout, opět s oknem, ale spíše čtvercového půdorysu. U obou typů tedy nic moc, nevýhody prostoru daleko převyšovaly výhody. Snad nejdepresivnější bylo řešení u některých tzv. 2+kk v panelových domech zhruba 30 let starých, s malou ložnicí a kuchyňským koutem bez okna v obýváku, na protilehlé stěně od okna. Dnes už si nikdo u nově projektovaných bytových domů extrémně malou kuchyni vytvořit nedovolí a u rodinných domů si vymyslíme velikost a dispozici kuchyně sami, podle toho, zda do kuchyně tíhneme, anebo jestli opravdu skoro nevaříme. Typizované rodinné domy různých stavebních firem pak mají skoro všechny buď zcela otevřenou kuchyni volně napojenou na obývací pokoj, nebo je kuchyňské pracoviště jen minimálně schováno za jednou stěnou opět celistvého obytného prostoru. Malé a ještě menší kuchyně nás tedy ještě nějaký ten čas budou doprovázet – rozhodně tak dlouho jako paneláky. Co nelze malé kuchyňce upřít, je fakt, že se tady opravdu nenaběháme (o to více se nastojíme) - na prostoru tří nebo šesti čtverečních metrů je opravdu všechno na dosah ruky. Když se třeba zamyslíme, jestli nám tady opravdu chutná, je na světě další dilema: možná ano, ale jistě bychom si rádi trochu natáhli nohy. Kuchař či kuchařka to vidí ještě z jiné stránky: určitě nechce nosit talíře s polévkou a horké hrnce přes celý byt ke stolu do pokoje. Co s tím? Nemožnost klasického stolování se často řešila úplným zrušením jídelního koutu v kuchyňce a stolováním například v obývacím pokoji. Tím ovšem v nejednom případě zanikl v kuchyni intimní a příjemný prostor. A to je škoda, protože prostředí kuchyně je přece jenom nezaměnitelné. Podobně jako s malým útulným barem - i když je maličký, pro jeho atmosféru se tu cítíme zkrátka dobře. Proto by se i v sebemenší kuchyni mělo podařit najít místo k servírování alespoň malých jídel, místo pro takzvané malé stolování. Vymezený prostor je jasně dán a normální stůl a židle se sem prostě nevejdou. Na řadu přichází improvizace a hledání neotřelých řešení. A jaká to jsou? Zopakujme si ještě jednou pár tipů: Úsporné jídelní stolky se sklopnými stranami Přisuneme-li stolek ke zdi, část jídelní desky je sklopená podél stěny, a vznikne stolek pro jednoho. Roztažením pak získáme stůl i pro 3 - 4 osoby. Další stolek je připevněn jednou hranou na stěnu a sklápí se díky tzv. pianovému pantu. Na sezení vybereme vyšší stabilní trojnožky s elegantní opěrkou. Vysoké barové židle mohou plnit úlohu židle pracovní i jídelní; sedět na nich můžeme u úzkého baru i u pracovního pultu. -ag-