Skladování vína

Už archeologické vykopávky dokazují, že víno patřilo mezi oblíbené nápoje před tisíci lety. V momentě, kdy byly známy stabilizační prostředky, které umožňovaly tento výborný nápoj převážet i na delších cestách, mohlo se s ním začít obchodovat. V prvopočátcích se převáželo v hliněných nádobách, kožených měších a dřevěných sudech, až v 17. století se začaly používat skleněné lahve. Kromě toho, že jsou pevnější, uzavírají se korkovou zátkou. To umožňovalo sledovat dobu zrání. Vedle mladého vína se začalo konzumovat i víno starší, a tak bylo zapotřebí najít ideální prostory pro jeho uskladnění. Domácí vinotéka Po letitém hledání přišli odborníci s výsledkem, že pro uskladnění vína je ideální izolovaný sklepní prostor, ve kterém lze zajistit správnou teplotu (pro bílá a růžová 10 — 15 ^oC, červená se skladují v pokojových teplotách, čímž se rozumí teplota pokoje starého anglického hradu, tedy cca 16 - 18 ^oC), vlhkost (75 %) a zatemnění. Pokud tyto parametry dokážeme zajistit (třeba i pomocí klimatizační jednotky) v jiné místnosti, pak můžeme domácí vinotéku zřídit v komoře, nevyužitém pokoji apod. V potaz bychom ale měli vzít vlastnosti prostoru, zvláště teplotní výkyvy zajišťující vínům podmínky pro jejich další zrání. Pro velikost vlastní úschovny vín je podstatná roční spotřeba uživatele. Statistiky říkají, že průměrně připadá na konzumaci červeného vína přibližně 60 %, zbylých 40 % připadne bílým vínům, přičemž standardně se rozumí konzumace přibližně 50 — 150 lahví vína ročně. V momentě, kdy plánujeme uskladnění na šest let, bude počáteční nákup obsahovat kolem tří set lahví vína. Správné uložení K uložení lahví se používají speciální stojany, které zabezpečují, že jsou lahve v jedné poloze a nemanipuluje se s nimi, takže se nenarušují vazby jemných buketních látek. V naprosté většině se lahve ukládají naležato. Tehdy bude korková zátka stále navlhčená. Pokud by začal korek vysychat, vzniklými póry může do lahve vnikat vzduch, který působí nepříznivě na jakost vína a může zavinit i jeho infikování octovými bakteriemi. Nastojato se proto mohou nechat lahve s umělými zátkami. Načaté lahve bychom měli uzavřít speciálními zátkami a uložit do vhodného prostředí. Zůstane-li přírodní víno otevřené, přístup vzdušného kyslíku zvýší obsah aldehydů, které zhoršují chuť i barvu vína. Toto nebezpečí nehrozí u dezertních a kořeněných vín, která mají vyšší obsah alkoholu a cukru, takže mohou být otevřená i delší dobu. Nezapomeňte na bonton I podávání vína má svůj rituál. Řídíme se souladem mezi barvou a vůní. Obecně se doporučuje k bílým masům, rybám, telecímu a sýrům bílé víno, červené se hodí k tmavým masům a zvěřině. K aromatickým pokrmům volíme stejně působivá vína, neutrální jídla si žádají vůně jemné. Šumivá vína se podávají v dlouhých úzkých sklenicích, tzv. flétnách, červená ve sklence na vysoké noze s užším kalichem nebo vysokým kulatým kalichem, bílá naopak ve sklence s užším a nižším kalichem. Růžová vína se konzumují ze sklenic s kalichem, který je mírně otevřený. A proč se vlastně víno pije? Samozřejmě pro svou lahodnou chuť, zároveň má ale i výborné vlastnosti pro trávení. Mezi jeho důležité složky patří kyseliny. Ty a jejich organické soli působí v zažívacím traktu zásaditě, nízké pH vína napomáhá ke zvýšené tvorbě žaludečních kyselin, což znamená lepší trávení. Sklenka dobrého vína by proto neměla chybět u žádného jídla. Kam za nákupy Víno do naší vinotéky bychom rozhodně měli nakupovat ve specializovaných prodejnách, kde dbají na jeho správné uskladnění. Při převzetí bychom měli zkontrolovat neporušený obal chránící zátku a rovněž obsah, zda v něm neplavou nečistoty.