Lehký, delikatesní a ze syrového masa připravený pokrm z Itálie zvaný carpaccio je pokrmem, který se v našich zemích také už skoro zabydlel. Poprvé ho však připravil v Benátkách v roce 1950 restauratér a kuchař Giuseppe Cipriani. Jak legenda říká, připravil Cipriani tento pokrm na přání komtesy Amalie Nani Mocenigo, která měla lékařem zakázáno konzumovat jakkoli tepelně upravené maso. A protože komtesa si nedovedla představit, že nebude moci žádné masité pokrmy, snažila se lékařův zákaz obejít a požádala dotyčného kuchaře, aby jí připravil chutný pokrm z masa syrového. Nejprve si dopřávala pokrmu ze škrábané svíčkové, nám známého jako tatarský biftek. Brzo se jí však pokrm přejedl, a tak důmyslný kuchař připravil obměnu. Syrovou hovězí svíčkovou tentokrát nenaškrábal, ale nakrájel na tenoučké plátky, které naservíroval na talíř a postříkal omáčkou z majonézy. Tímto způsobem dal zrodit kulinářské lahůdce, kterou pojmenoval po slavném benátském malíři obrazů Vittoru Carpacciu. Během let se pokrm z italských Benátek rozšířil po celém světě a dnes není problém si na něm pochutnat i u nás. Dát si ale dnes pokrm ze syrového masa chce, s ohledem na hrozící zdravotní obtíže, již pořádný kus odvahy, a pokud si ho nebudeme připravovat doma, najdeme si takovou restauraci, kde si budeme kvalitou a čerstvostí připraveného pokrmu 100% jisti. Dáme-li si však v restauraci carpaccio, nemáme zaručeno, že se nám dostane toho opravdu pravého italského. Obvykle nám bude naservírován talíř s plátky syrové svíčkové ochucené solí a čerstvým hrubě namletým pepřem a s hoblinkami parmazánu. Přestože tato úprava není zcela tradiční, určitě si tak jako tak pochutnáme. To opravdu tradiční si konečně můžeme zkusit připravit doma. Rozhodneme-li si klasické carpaccio připravit doma, pak výhradně z čerstvých a kvalitních surovin! K přípravě použijeme mladý kus čerstvé hovězí svíčkové, kterou nakrájíme na velmi tenounké, skoro až průhledné plátky. (Aby se maso lépe krájelo, dá se do mrazáku trochu ztuhnout). Nakrájené plátky rozložíme na talíř, osolíme, opepříme čerstvě namletým pepřem a dáme do chladu trochu uležet. Mezitím si opět ze zcela čerstvých surovin připravíme majonézu, kterou pokrm před podáváním pocákáme. Tu připravíme ze žloutku, vinného octa, čerstvě umletého pepře, soli a hořčičného prášku. Žloutek nejprve našleháme s vinným octem a hořčičným práškem. Následně za stálého šlehání po kapkách přidáváme olivový olej. Nakonec šlehání přidáme pár kapek citrónové šťávy. Do hotové majonézy vmícháme worcesterskou omáčku, zbytek citrónové šťávy, mléko a dochutíme solí a čerstvě umletým bílým pepřem. Touto majonézou před servírováním pocákáme plátky svíčkové a máme hotovo. K připravenému carpacciu podáváme bílé pečivo a sklenku dobrého červeného vína. Nejen ze svíčkové Carpaccio během času dostálo i různých obměn. Dnes má více či méně chutných variant, připravit ho lze nejen ze svíčkové, ale i z jiných kvalitních a libových mas. Můžeme si jej dopřát i z ryb, zeleniny, hub nebo ovoce. Fantazii a vynalézavosti se meze nekladou. Základem masitého, rybího, zeleninového nebo dalšího carpaccia budou ale vždy tenké, skoro až průsvitné plátky nakrájené z těch nejlepších a absolutně čerstvých kousků syrového masa nebo jiné suroviny. -td- Foto: Archiv In