Existuje mnoho způsobů přípravy kávy, dá se říci, co země, to jiný způsob. Například při klasickém arabském způsobu se káva připravuje v nádobce zvané džezva, což je konvička s dlouhou rukojetí, v níž se smíchá kávový prášek a cukr a tato směs je zalita vodou, která se nad ohněm nechá dvakrát až třikrát vzkypět. Několikeré převaření ubírá kávě aromatické látky a zdůrazňuje její hořkost. Arabové mají velkou oblibu v přidávání koření kardamom, které překrývá hořkou chuť této černé a silné kávy. Nápoj se podává v maličkých šálcích bez držátka. V zemích, kde je zvykem ochucovat kávu různými druhy koření nebo dochucovadly, je dáván důraz na tradici, která je typická pro tu kterou oblast. Tak například v Etiopii se hojně používá zázvor, v Mexiku je značně oblíben hřebíček a skořice, Řekové milují anýz, Holanďané zase kousky čokolády, v našich krajích se používá často vanilka nebo karamel, oříšková příchuť, někdy se přidává i brandy. Obecně rozšířeným zvykem je přidávání mléka do všech káv, ovšem v případě „turka“, což je káva s lógrem, se jedná o velký prohřešek. Jsou ovšem i země, kde se mléko do kávy zásadně nedává, a těmi jsou Etiopie a Jemen, což jsou země, které jsou pravlastí kávovníkových stromů a kde je možné vidět divoce rostoucí kávovníky dodnes. Podávání kávy je tu, stejně jako v ostatních arabských zemích, znakem velké pohostinnosti.

I na druhu záležíPři přípravě kávy volíme druh, který nám nejlépe vyhovuje. Pokud je naším cílem pouze lehce povzbudit své smysly a oddálit únavu a zároveň chceme ochránit svůj organismus před případným kofeinovým šokem, vybereme si nejspíše Arabiku. Káva druhu Robusta má vyšší obsah kofeinu, silnější a výraznější chuť a také tmavší barvu. Rozvoj kávové kultury si postupně vynutil vzájemné míchání káv různého původu. Jednotlivé druhy káv pochází z plantáží celého světa. Směsi mívají základ z Arabiky a bývají doplněny Robustou. I v případě, že je označována jako 100% Arabika, obsahuje určité procento Robusty. Robusta je kávou, která se většinou přidává do směsí, které se odlišují pouze jejím procentním zastoupením. Robusta dodává směsím výraznější chuť a zároveň také snižuje cenu kávy. Samotná Arabika je dražší, neboť v její ceně se promítají celkově vyšší náklady na pěstování i náročnější metody na sklizeň a zpracování plodů. Přestože většina prodávaných káv jsou směsi zrn z různých plantáží, lze koupit i tzv. čisté druhy, a to ve specializovaných prodejnách. Jednoduše a rychle Při domácí přípravě kávy se využívá nejjednodušší způsob a tím je zalití kávového prášku vroucí vodou buď přímo v šálku, nebo v konvici, kde se káva nechává následně krátký čas vyluhovat. Jiným způsobem si můžeme připravit filtrovanou kávu, a to buď přímo v překapávači, nebo ve filtrovací konvici, která pracuje na principu pressa. Káva se zalije horkou vodou a poté se stlačí píst s filtrem a v konvici se oddělí tekutina od kávového lógru. U překapávačů je praktické použití papírových filtrů, které můžeme po použití vyhodit. Pokud se nespokojíme s takto jednoduchou úpravou a rádi si pochutnáme na pravém espressu, pak si na tento nápoj dojdeme do některé z mnoha kaváren nebo si domů pořídíme kávovar. Vyznavači kávy připravované jako espresso nebo cappuccino nebudou patrně váhat při pořízení speciálního kávovaru. Základní charakteristikou těchto přístrojů je čerpadlo, které musí vyvinout tlak 15 barů. Kávovary s nižším tlakem požadovaný nápoj nikdy nepřipraví. Kávovary můžeme rozdělit na dva druhy, buď slouží k přípravě skutečného espressa, nebo jsou na jakési „nepresso“ a do této skupiny můžeme zařadit všechny přístroje, které nemají požadovaný tlak 15 barů. Správné označení těchto přístrojů je „parní“. Pohybují se v ceně kolem jednoho tisíce korun a zemí původu je většinou Asie. Zavádějící může být fakt, že nejen přístroje na espresso mají páku, tou bývají vybaveny všechny přístroje s čerpadlem. Páka je u nich spojena s nádobkou, do které je vsypávána káva. Opravdu dobré espresso Pro milovníky dobrého pressa i překapávané kávy jsou určeny kombinované kávovary, ty zvládnou připravit více druhů nápojů. Patří sice do vyšší cenové kategorie, ale jejich široké využití je výhodné. Jejich cena se pohybuje od pěti tisíc korun výše. Nejdražší skupinou jsou ovšem plně automatizované přístroje, které vaří espresso i cappuccino a součástí jejich výbavy jsou navíc mlýnek na kávu, plocha pro nahřívání šálků a integrovaná nádobka na odpad. V dnešní době se využívají i v domácnostech a tomu odpovídá i jejich design. Do přístrojů na espresso je možné použít jakoukoli kávu, ovšem poměrně složité je její správné upěchování. Její přípravu značně usnadňuje použití porcované kávy v kulatých polštářcích, které se vkládají do nádoby v páce kávovaru, kam snadno zapadnou, a kávový prášek se nemusí dále pěchovat. Příprava espressa i cappuccina není vůbec jednoduchou záležitostí, jak by se mohlo na první pohled zdát. Existuje řada faktorů, které mohou ovlivnit výslednou chuť nápoje. Správně připravené espresso má lahodnou chuť, je silné, tmavé a husté. Pro jeho přípravu se nejlépe hodí káva Arabika a vhodné jsou druhy z Etiopie, Brazílie a Indonésie. Na jeden šálek espressa jsou potřeba dvě plné lžíce mleté kávy, která musí být jemně mletá, nikoli ovšem prášková. Káva se přiměřeně upěchuje do tělesa filtru a horká voda společně s párou se pod tlakem protlačí touto jemně umletou kávou. Pod trysku přístroje se připraví nahřátý šálek, do něhož po zapnutí pressovače vytéká káva, zpočátku hodně tmavá, pak karamelově hnědá a jako poslední vyteče hustá pěna, která se nazývá crema. Ta je velmi důležitá, protože podle ní se na první pohled pozná, zda se nápoj povedl, nebo ne. Správně připravené presso musí mít na povrchu vrstvu této karamelově zbarvené cremy. Pěna při pití musí ulpívat na stěnách šálku a do vypití nápoje má zůstat na jeho dně. Nejdůležitější je doba vyluhování, pokud byla příliš krátká, pak je presso řídké a nedobré. Naopak při dlouhém vyluhování je nápoj hořký a trpký a ani jeho pěna není kvalitní, většinou pod ní prosvítá tmavá káva. Při přípravě cappuccina se postupuje obdobně. Presso je základem pro vytvoření tohoto nápoje, který má rovněž italský původ a jeho název je odvozen od tvaru kapucí, které nosili příslušníci římskokatolického řádu mnichů „kapucínů“. Tvar těchto kápí nápadně připomíná tvar „čepice“, která vznikne na povrchu správně připraveného cappuccina. Cappuccino je silný černý nápoj s našlehaným mlékem a pěnou posypanou skořicí, někdy kakaem nebo čokoládou. Příprava je složitější o prvek mléka, které se musí pomocí trysky správně našlehat. Vhodné je použití plnotučného, studeného mléka, které se našlehá horkou párou na mléčnou pěnu. Do šálku s espressem se dá stejný díl teplého mléka a našlehané mléčné pěny. Vrstva pressa by měla zůstat mezi dvěma vrstvami mléka. Na povrchu nápoje se vytvoří hustá pěna, která vytvoří tvar kapuce. Aby se zabránilo vzniku škraloupu na povrchu, je pěnová čepice nakonec ozdobena většinou mletou skořicí. Pěna by se neměla při pití úplně rozpustit, naopak musí zůstat zachována až do posledního doušku. I na cappuccinu je vidět, zda se nápoj povedl, či nikoli. Pokud je při šlehání mléka zasunuta tryska moc hluboko do mléka, vytvořené bublinky jsou příliš velké a při pití nápoje se ihned rozpouští. Obdobou těchto dvou skvěle chutnajících nápo